Románský stavební sloh je prvním univerzitním slohem středověku. Jeho vznik se datuje do období kolem roku 1000. Vznik románského slohu byl však spletitým a hlavně dlouhotrvajícím procesem. Nejdříve se začal uplatnovat v západní Evropě a v českých zemích měl oproti západu téměř stoleté zpoždění. První české stavby označované jako románské -například svatovítská rotunda knížete Václava, nebo svatojiřská bazilika postavená za vlády Boleslava II. /obě z 10. století/ byly ve skutečnosti stavbami raně románskými, nebo ještě lépe předrománskými.
Novinky
Svědectví přemyslovských hrobů
V padesátých letech minulého století začala velkorysá rekonstrukce Pražského hradu. V rámci tohoto státního projektu probíhal po několik desetiletí i archeologický průzkum dvaadvaceti nejstarších knížecích hrobů náležejících Přemyslovcům z prvních šesti generací počínaje Bořivojem I. a konče Břetislavem I.
O založení Prahy
,,Aj město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat….“
Tak prorokovala kněžna Libuše budoucí slávu našeho hlavního města. Pokud je tomu skutečně tak, vyvstává zásadní otázka: Odkud tato věštecká slova Libuše pronesla? Náš nejstarší kronikář Kosmas hovoří o hradišti, které nese její jméno . Jedná se o prastaré slovanské hradiště Libušín u Kladna. Počínaje dvorním kronikářem Karla IV. Přibíkem Pulkavou z Radenína se věštecké místo mění na pražský Vyšehrad. Od Přibíka Pulkavy uvádějí Vyšehrad i následující kronikáři a ve svých ,,Starých pověstech českých“ o něm v kapitole ,,Libušina proroctví“ hovoří i Alois Jirásek. Jestliže k takovému proroctví přece jen došlo, odkud to tedy vlastně bylo? Z Libušína, nebo z Vyšehradu.? Osobně se přikláním k Libušínu a zdaleka ne jen proto, že toto malé město se nachází v mém rodném kladenském regionu. I moderní archeologové uvádějí v případě hodnověrnosti Libušiných proroctví spíše Libušín, než Vyšehrad.
ČESKÁ KNÍŽATA 18
Konrád II. Ota, první část vlády Přemysla Otakara I. a Jindřich Břetislav
V časech velkého úpadku a rozdělení českého státu vládl Konrád II. Ota , někdy též uváděn s přídomkem Znojemský nejprve na Znojemsku a Brněnsku. Ještě za časů vlády Bedřicha zatoužil ctižádostivý Konrád i po Olomoucku, ale přidělit mu i toto území Bedřich odmítl. Proto se oba muži , dřívější spojenci rozešli ve zlém.
ČESKÁ KNÍŽATA 17
Soběslav II. a Bedřich
A zase úpadek českého státu. Do jeho samotné existence znovu zasahují Němci, konkrétně jejich císař Friedrich Barbarossa, který už zrádně zatočil s druhým českým králem Vladislavem. Ted po jeho abdikaci a následné smrti chce využít nesvárů mezi rodovými větvemi Přemyslovců, dokonce způsobem bezprostřední agrese. A žel v čele českého státu jsou opět slaboši. A Barbarossa se snaží jak jen může. Chce rozdělit český stát na dva , nebo dokonce i tři části. Roku 1182 se mu podaří odtrhnout od Čech tzv. Markrabství moravské. Pro český stát nastávají doposud možná nejtěžší doby. Knížecí stolec ustavičně mění vládce a český stát jen tak tak, že nezanikne. Nejprve po velmi krátkou dobu vládne v Čechách Bedřich. Barbarossa ho však sesadí a nastolí v Čecháchh vládu jiného Přemyslovce Soběslava II. Soběslav, který si v českých dějinách nese přízvisko -kníže selské se dostal zásahem císaře do čela státu kuriozně přímo z vězení.
POSLEDNÍ ČESKÁ KNÍŽATA A DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI Z DOBY ČESKÉHO KNÍŽECTVÍ
16. Vladislav II.-druhý doživotní český král
Po smrti schopného Soběslava I. se novým českým knížetem stal v roce 1140 jeho prvorozený syn Vladislav II. Žel se stal knížetem v době, kdy stále více rostla moc české šlechty, v jejíž části měl své nesmiřitelné odpůrce. Někteří šlechtici si přáli za knížete jiného Přemyslovce a z těchto důvodů vypukla v zemi i domácí válka. Vladislav využil příbuzenského vztahu s budoucím německým císařem /byl jeho švagrem/ a s německou pomocí své odpůrce již v první polovině 40. let porazil.
ČESKÁ KNÍŽATA 15
Soběslav I. První čtvrtina 12. století plná zmatků, častého střídání panovníků i zásahů z ciziny, především Německa pominula. Rokem 1125 nastoupil na knížecí stolec Soběslav I., konečně zase jednou schopný panovník s politickou soudností, muž pevné a spravedlivé ruky. Zemi vládl celkem 15 let do roku 1140. O jeho funkci vládce rozhodl umírající Vladislav I. … Číst dál
ČESKÁ KNÍŽATA 14
Vladislav I. Po Svatoplukově násilné smrti zmatky a úpadek v českém stétě pokračují. Kandidáti na českého knížete jsou hned tři. Ve hře je znovu slabošský Bořivoj II. / Ještě jednou v letech 1117-1120 se českým knížetem stane./, dále bratr zavražděného Svatopluka Ota a konečně ten nejůspěšnější Vladislav I. Přímo pod Pražským hradem a Vyšehradem se … Číst dál
ČESKÁ KNÍŽATA 13
Bořivoj II. a Svatopluk Kníže Bořivoj II. vládl v českém státě ve dvou obdobích. Bylo to v letech 1101-1107 a podruhé v letech 1117-1120. Na knížecí stolec byl dosazen vlastně neprávem, když podle stařešinského řádu měl být knížetem jeho starší bratranec Oldřich. Bořivoj II. byl sice dobrosrdečný ale na druhou stranu měkký a tedy slabý … Číst dál
ČESKÁ KNÍŽATA 12
Konrád Brněnský a Břetislav II. Po smrti prvního českého krále Vratislava se stává již opět jen knížetem poslední žijící potomek ,,českého Achilla“ Břetislava I. Konrád Brněnský. Ale i jeho dny už jsou sečteny a po pouhých několika měsících vlády též umírá, aniž stačil za sebou zanechat nějakou výraznější vladařskou stopu. Štafetu českých knížat pak přejímá … Číst dál