Představujeme obce Kladensko-slánského regionu: Doksy

Velká středisková obec s více než tisícovkou obyvatel leží v těsném sousedství Kladna jihozápadně od města a zčásti je obklopena malebnými lesy. Doksy/které nemají nic společného se známějšími Doksy u Máchova jezera/ se původně psaly jako Dogsy, Dogzy, Doxy, nebo také Doges. První zmínka o středověké vsi pochází z roku 1385, kdy je uváděn Jakoubek … Číst dál

Národní kulturní památka Budeč

Staroslavná Budeč je vedle Libušína největší turistickou chloubou Kladensko-slánského regionu. Výšina nad Zákolanským potokem a obcí Zákolany byla osídlena již v 8.-6. století před našímletopočtem,kdy zde bylo sídliště lidu tzv.knovízské kultury. Mnohem později kolemroku 800 tuto výšinu osídlili Slované a vybudovali zde rozsáhlé hradiště se dvěma pásy opevnění . Archeologické nálezy zde doložily několikvrstev osídlení … Číst dál

Jarpice,Budenice a hrobka rodu Kinských

Jarpice Jarpice jsou maličkou, ale střediskovou obcí v nejsevernější části Kladensko-slánského regionu. Leží na Vranském potoce severně od mnohem větších i turisticky zajímavějších Zlonic. Ves Jarpice měla existovat již ve 13. století . Později,kolem roku 1330 byla její majitelkou Jenofita z Obořiště, která roku 1333 darovala Jarpice zbraslavskému klášteru. Rozbořením tohoto kláštera husity v roce … Číst dál

Představujeme významné obce Kladensko-slánského regionu: Bratronice

Velká středisková obec přibližně s tisícovkou obyvatel leží v nejjižnější části Kladensko-slánského regionu na pokraji půvabných křivokláttských lesů. Byla založena na bývalé stezce z Prahy přes Zbečno na královský hrad Křivoklát. Jako doba jejího vzniku se uvádí 12. -13. století. Tehdejší ves náležela ke zbečenskému Újezdu , se kterým připadla hradu Křivoklátu. Ještě dříve, než … Číst dál

Představujeme obce Kladensko-slánského regionu: Braškov

Středisková obec Braškov leží asi 5 kilometrů od centra Kladna. S přidruženými osadami Valdek a Toskánka má necelou tiscícovku obyvatel. První písemné zmínky o Braškovu pocházejí z února 1249, kdy tehdejší český král Václav I. schválil břevnovskému klášteru jisté odúmrtí a na této listině je uveden jako svědek jistý pan z Braškova. Od poloviny 13. … Číst dál

Běleč a Jinčov

Velmi starou obcí Kladensko-slánského regionu je mimojiné i Běleč, která se nachází v nejjihozápadnější části celého regionu při malebných krřivoklátských lesích a horním toku potoka Vuznice. Běleč byla známa již ve středověku, kdy patřila ke křivoklátskému zboží. Dominantou Bělče je dodnes gotický kostel svatého Mikuláše , který pochází z poloviny 14. století. Patronát nad tímto … Číst dál

Zločinec Babinský

,,Na kopečku v Africe, stojí stará věznice…“
aneb ,,Strašný lesů pán“ Václav Babinský

Ti starší z nás si jistě ještě pamatují oblíbenou písničku, začínající slovy ,,Na kopečku v Af rice stojí stará věznice….“ Má pojednávat o notoricky známém loupežníkovi z první poloviny devatenáctého století Václavu Babinském, kterého lidová tvořivost katapultovala až do Afriky,kde ovšem nikdy nebyl. Jemu k četným zločinům stačila ,,pouhá domovina-čili tehdejší Rakousko,/ jehož součástí byly i české země./ a když už mu tu byla horká půda, přesunul se na čas do sousedního Polska.

Číst dál

Jak zemřel Jan Masaryk?

Dne 10. března uplyne tomu bude již plných 76 let , kdy za nevyjasněných okolností zemřel bývalý ministr zahraničí, syn prezidenta osvoboditele T.G. Masaryka , velký oblíbenec někdejších občanů Československa Jan Masaryk.

Jan Masaryk byl členem takzvané vlády Národní fronty v letech 1945-1948, kde zastával funkci ministra zahraničí. Ač tuto vládu tvořili představitelé několika tehdejších politických stran , Jan Masaryk nebyl členem žádné z nich a ve vládě tedy působil jako nestraník.

Číst dál

Problematické otázky českých dějin 62 část

František I./1792-1835/první část jeho vlády a války s francouzskou revolucí

Po trochu záhadné smrti císaře Leopolda II. se jeho nástupcem v Rakousku, Uhrách i českých zemích stal Leopoldův syn František I.. Byl posledním císařem Svaté říše římské národa německého a prvním rakouským císařem. Téměř po celou první polovinu své vlády byl mimořádně zaneprázdněn válkami s Velkou francouzskou revolucí a následnými napoleonskými válkami. V tomto období své vlády se úpěnlivě snažil zadržet čas i dějinný pohyb způsobený revolucí, což ovšem přinášelo velké obtíže. Co se týče jeho vztahu k velkým revolučním změnám, pak byl panovníkem vyloženě konzervativním, toužil po návratu k jistotám, které pominuly, byl strážcem starých pořádků, kazatelem šedivého průměru a šosáckého poklidu.

Číst dál

Problematické otázky českých dějin 61

Leopold II., císař na dva roky

Když Josef II. roku 1790 zemřel jako bezdětný vdovec, nastoupil na rakouský a tím i český trůn jeho o šest let mladš bratr Leopold II. Jaký byl tento, do nástupu na trůn vévoda toskánský?

Leopold II. sdílel sice Josefovy osvícenecké názory, ale ne jejich radikální řešení, které prosazoval zemřelý bratr. To co Josef prosazoval hlava nehlava se spěchem a až nemírnou přímostí, zkoušel Leopold uskutečnovat vždy s největší opatrností s ohledy na postoje svých protivníků. Vždy se snažil jednat především diplomaticky.

Číst dál