Po celý květen a červen se před Prahou odehrávaly menší I větší šarvátky. S rozhodujícím úderem však Zikmund otálel, protože ještě čekal na příchod dalších posil ze západu. Kruh obklíčení kolem Prahy /s výjimkou Vítkova na východní straně/ se uzavřel na samém konci června. Aby byl kruh obklíčení uzavřen zcela bylo nutno dobýt Vítkov, kde … Číst dál
V době kdy v Táboře začaly vznikat první stavby vyhlásil král Zikmund po dohodě s papežem proti Čechům křížovou výpravu. Mezi umírněnými kališníky zavládl dokonalý zmatek, zvláště poté co Zikmund důsledně odmítl uznat I jejich nejmírnější požadavky jako bylo například uznání přijímání pod obojí. Pražské měšťanstvo i větší část husitské šlechty se nakonec rozhodly pro … Číst dál
Pozdější slavné husitské středisko Tábor mělo svůj prvopočátek jinde, byt to bylo v blízkém sousedství. Již ke konci února 1420 se jihočeští kališníci rázným útokem zmocnili města Sezimova Ústí. A právě tady vznikl ,,první” Tábor. Měl však závažnou vadu. Nedal se dobře bránit. To okamžitě poznal Jan Žižka, když do Sezimova Ústí den po vítězné … Číst dál
Radikální husité táhnou od Plzně směrem k Sezimovu Ústí. Jsou jich zhruba čtyři stovky/ovšem včetně žen a dětí/. V husitském houfci je i Jan Žižka, ale zatím mu ještě nevelí. V čele výpravy je jistý Břeněk Švihovský z Rýzmburka. Houfec pronásleduje Bohuslav ze Švamberka se železnými po zuby ozbrojenými jezdci. Je 25. březen roku 1420 … Číst dál
Na podzim roku 1419 došlo skutečně ke sbratření venkovského a pražského lidu na Křížkách u Ládví za nebývale ohromné účasti jak pražské , tak venkovské chudiny. Poté se vevalila údajná ,,chátra” z tohoto sbratření do ulic Prahy. Boháči se opět třásli strachy, protože Zikmund byl zatím ještě daleko. Museli však v obavách o svůj ne … Číst dál
V témže čase jako v Praze se dramaticky vyhrocuje I situace na českém venkově. Za venkov počítejme I některá menší města jako například Slaný, Žatec, nebo Louny. Nejvíce to vře na českém jihu, na území mocných feudálních panství Rožmberků a kláštera Zlatá Koruna. V této oblasti je totiž útisk poddaných tvrdší a nelítostnější než jinde. … Číst dál
Novoměstská defenestrace představovala násilný převrat. Ten převrat nadobro zlomil nemocného a už tak osudem vláčeného českého krále Václava IV. Ten si uvědomoval důsledky pražského převratu. Králův nedávný zásah do vnitropolitických poměrů měl zabránit cizí intervenci, ale naopak téměř bumerangovým efektem vedl k tomu, že začala téci krev, téměř pod okny jeho vlastní rezidence. Jak reagovat? … Číst dál
Pokus českého krále Václava IV. umlčet počínající revoluci již v jejím zárodku se nezdařil. Větší váhu než jeho nařízení mají v Praze horlivá vpravdě revoluční slova Jana Želivského. Na jeho kázání v chrámu Panny Marie Sněžné/jeden z mála, kde je povoleno přijímat podobojí/ chodí téměř masově především novoměstská chudina. A Želivský vyloženě revolučními slovy zrovna … Číst dál
Krátce po upálení Mistra Jana Husa /6. července 1415/ to začíná v Českém království vřít. Češi se nemohou smířit s potupným a krutým umlčením milovaného kazatele a dochází k prvním roztržkám. Roku 1416 církevní koncil povolává k odpovědnosti všechny české pány, kteří podepsali protest proti Husovu upálení. Do padesáti dnů se mají stěžovatelé dostavit na … Číst dál
Prolog Husitská revoluce ve své radikální podobě. Pro někoho tragédie téměř nepřetržitého vraždění, loupení, vypalování i upalování, ničení vzácných památek i staveb. Pro jiného naopak jedno z nejvýznamnějších období českých dějin, kdy jak píše soudobý kronikář ,,se před Čechy třásla celá Evropa“. I v současné době po celých šesti staletích od radikálního období revoluce bývá … Číst dál