Poskytování první pomoci – druhá část.

Již v druhé části popisuji do svého blogu své poznatky ze školení záchranářů ČČK. Poraněného člověka usadíme v polosedu a zvenčí mu chladíme břicho. Pokud vykašlává krev měl by být v předklonu a ve stabilizované poloze, může jít o vnitřní poranění plic nebo o tuberkulózu. Jde o úlevovou polohu pokud jde o pneumotorax. Pokud má zraněný poranění v puse … Číst dál

V roce 2017 jsem se zúčastnila školení Českého červeného kříže kurzu poskytování první pomoci u lidí.

Na svém blogu se zmiňuji se svými poznatky z tohoto školení. Neposkytnutí první pomoci se trestá. Zavoláme záchrannou službu. Máme obě ruce a ochotu pomoci a mobilní telefon. Jak probíhá laická první pomoc: musí jít o bezpečnost a zajištění základních životních funkcí, člověk by neměl krvácet, měl by dýchat sám, jedná se o poslání profesionálů a … Číst dál

Problematické otázky českých dějin 46

Bitva na Bílé hoře

Lipany 1434 a Bílá hora 1620-dvě patrně nejtragičtější bitvy našich  národních dějin.

Přitom bitva na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 tak tragickou být nemusela. Zdůrazňuji zde slovo bitva, protože samotná ,,Válka česká“ jinak než porážkou českých stavů skončit nemohla. Pokud by na Bílé hoře povstalečtí stavové zvítězili mohli svou konečnou porážku jen oddálit. Minimálně o jednu celou zimu, protože v období Třicetileté války se obvykle přes zimu neválčilo a vojska zaujala pozice v zimních ,,kvartýrech“.

Číst dál

Po stopách Jana Žižky 9

Žižkovy posmrtné osudy a jeho význam

Pokud máme hovořit o tom co se dělo s ostatky Jana Žižky po jeho smrti 11. října roku 1424 u Přibyslavi dojdeme k závěru, ve kterém jako by se pravda a výmysly spojily v netavitelný amalgám.  Jan Žižka byl podle dobových zpráv pochován v katedrálním chrámu svatého Ducha v hlavním centru Orebitů/po Žižkově smrti se brzy z úcty ke svému vojevůdci přejmenovali na Sirotky/ v Hradci Králové.  Tam byl pochován ,,při prvním pilíři v hlavní lodi po straně evangelické“ jak doslova opakují nejstarší prameny.

Číst dál

Po stopách Jana Žižky 8

Poslední Žižkovy triumfy a vojevůdcova smrt

Vítězstvími Jana Žižky v bitvách u Hořic/duben 1423/ a především  u Strachova Dvora/srpen 1423/ byla v podstatě zažehnuta česká občanská válka, respektive válka husitské levice s pravicí. Na zradě revoluce je u pravicových kališníků zcela zřejmý i fakt, že se nakonec neváhali spojit i s vyloženými nepřáteli kalicha -katolickou šlechtou . Proti levicovým táborským a orebitským takzvaným polním vojskům se vytvořila panská jednota sdružující kališníky s katolíky. Žižka se však nového domácího nepřítele nezalekl a dosahoval nad ním dalších vítězství. Slyšíme o několika dalších dílčích bitvách vesměs vítězných u Kutné Hory, Čáslavi, Labského Týnce, ke kterým došlo ve druhé polovině roku 1423. Přes následující zimu sbíraly obě strany síly k dalším střetnutím. Počátkem roku 1424 zvítězil Jan Žižka nad Panskou jednotou ve větší bitvě u České Skalice. Jeho další vítězné bitvy nad zrádci revoluce následovaly na jaře téhož roku v západních i severních Čechách. Když pak Panská jednota zmobilizovala veškeré své síly, rozhodl se nepřemožitelný vojevůdce pro přesun na svou základnu ve východních Čechách. Při tomto přesunu byl zdánlivě neprodyšně obklíčen mnohem početnějšími nepřáteli u středočeského Kostelce nad Labem. Byl konec jara roku 1424.

Číst dál

Po stopách Jana Žižky 7

Žižkův odchod z Tábora a založení tzv. Menšího Tábora ve východních Čechách

Jana Žižku jsme opustili na samém začátku roku 1422, kdy u Kutné Hory a Německého Brodu na hlavu porazil druhou křížovou výpravu. Dříve než budeme pokračovat v líčení jeho dalších osudů je třeba se aspoň několika slovy zmínit o situaci v Praze. Tam v tomto období byl prvním mužem české metropole ultralevicový kazatel Jan Želivský, kterému se dokonce na krátký čas podařilo nastolit jakousi diktaturu pražské chudiny. To samozřejmě nevyhovovalo nejen šlechticům, ale i zámožným měšťanům. Proto byl Želivský začátkem března 1422 zrádně vlákán k jednání na Staroměstskou radnici a tam s několika levicově smýšlejícími husity v podstatě zavražděn. Pražská chudina sice okamžitě krvavě mstila smrt svého milovaného vůdce, ale u vlády se udržela už jen dva měsíce. Zhruba od poloviny května 1422 získali v Praze převahu zámožní měšťané a těžiště pražské politiky se od prudkého vychýlení vlevo už natrvalo vychýlilo doprava.

Číst dál

Ota Pavel a ,,Plná bedna šampaňského“

Je jistě smutné že vášnivý čtenář, jako jsem já četl první knížku od našeho známého publicisty a spisovatele Oty Pavla až ve svých sedmapadesáti letech. Tím smutnější, že Ota Pavel je spojen i s mým rodným kladenským regionem. Ne, nenarodil se na Kladensku, ale v období nacistické okupace jeho rodina žila v nedalekém Buštěhradě.

Číst dál

Mí kamarádi z léčeben 10

Magistr Radek

Psychiatričtí pacienti nebývají jen životní ztroskotanci, kterým je psychiatrická léčba souzena už od mládí. Právě naopak, mnozí jsou poprvé hospitalizováni až třeba v pokročilejším středním věku. Občas se mezi nimi objeví i lidé s vysokoškolským vzděláním a dokonce i vysoce úspěšnou pracovní kariérou. Já osobně jsem byl hospitalizován se třemi doktory medicíny, dvěma doktory práv, několika inženýry i inženýrkami i několika magistry.

Číst dál