5.část Již výše jsem se ve své práci zmínil o pro Gorkého typickém pojmu ,,Bosáci“ a v této části bych ho chtěl co nejvíce přiblížit a stejně tak představit alespoň stručně některé bosácké povídky Maxima Gorkého. Kdo to vlastně byli Bosáci? Bosáci představují typy lidí, kteří jsou vykořenění ze společnosti, vytržení ze řádu života, zavržení … Číst dál
4.část Píše se rok 1888. Rok ve kterém Alexej Peškov dovršil svých dvaceti let. Dnes bychom snad řekli, že se ocitl na prahu dospělosti. Ale Peškov je díky bohatým a neradostným životním prožitkům a zkušenostem vlastně dospělým už dávno. Na podzim toho roku pracuje jako dělník na dráze v Caricynu/později Stalingradu, dnes Volgogradu/, brzy nato … Číst dál
3.část Ve svých 15 letech odchází mladý Peškov z malířské dílny ikon a střídá různá, vesměs podřadná zaměstnání. Pracuje jako dozorce na stavbách novgorodských trhů mezi dělníky, tesaři a zedníky, statuje v divadle, kde poznává jeho ,,strašnou sílu“ při Ščedrinových ,,Pánech Golovlevových.“ Zažívá jako očitý svědek protižidovské pogromy, jimiž se carský režim snaží odvést pozornost … Číst dál
2.část Jak již jsem uvedl prožil Alexej Maximovič Peškov až extrémně těžké dětství i mládí./ Velmi případně pak používal umělecké jméno Gorkij/Hořký/. Narodil se 28. března/podle starého ruského kalendáře 16. března/ 1868 v Nižním Novgorodě. Když ve svém pozdním věku byl dotázán na svou cestu ke kultuře a především literatuře, odpověděl: ,,Nechlubím se tím. Člověk … Číst dál
Proč jsem se rozhodl napsat seriál o Maximu Gorkém 1. část Při absolvování svého jubilejního 10. ročníku Slánské Akademie volného času a zároveň psaní své 10. práce pro tuto Akademii jsem byl rozhodnut, že je to můj ročník i moje práce poslední. Nakonec jsem si ještě dalších 8. ročníků a tedy i osm závěrečných prací … Číst dál
Skončil jsem svůj seriál a je mi tak nějak smutno. Období radikální husitské revoluce považuji za jedno nejslavnějších v celých českých dějinách. Tenkrát v té první polovině 15. století se opravdu jak napsal dobový kronikář ,,před Čechy třásla celá Evropa”. Husitství nebylo jen revolucí po stránce církevní, ale také národnostní a sociální. Čechové v mnoha … Číst dál
Bitva u Lipan je jednou z nejtragičtějších v celé české historii. Nejhorší na ní je že u Lipan bojovali Češi proti Čechům. Táborsko-sirotčí vojska, největší opora radikálního levicového křídla po ní prakticky přestala existovat. S nimi zmizela rozhodující síla důsledné revoluce. Husitství jako takové do budoucna sice ještě nějaký čas přetrvalo, ale jen ve své … Číst dál
Ještě před tím než došlo k osudné bitvě u Lipan, zmocnilo se vojsko pravicového vysokého šlechtice Menharta z Hradce Prahy, když dobylo středisko pražské chudiny Nové Město pražské. Radikální husité musí po tři čtvrtě ročním marném obléhání Plzně odstoupit. Prokop Holý který se vrátil do čela radikálního táborsko-sirotčího vojska mobilizuje na všech stranách. Ale ani … Číst dál
Slavnostní pražské uvítání českého poselstva po návratu z Basileje v květnu 1433 nemohlo kompenzovat rozmrzení mezi radikály. Vždyť k žádnému výsledku jednání nevedlo a přineslo nakonec jen zklamání. Zato umírnění kališníci z řad vysoké šlechty, bohatého měšťanstva I universitních mistrů jásali. Jejich sen o smíření s katolickou církví I okolní cizinou za cenu jen drobných … Číst dál
Po ostudě u Domažlic musela konečně katolická církev jednat s kališnickými husity jako rovný s rovnými. To bylo velké morální vítězství husitů, protože katolíci dosud své odpůrce jen soudili. Teď je museli uznat jako rovnocenného partnera. V části Evropy totiž silně hrozilo, že se chudina na zámožné pány I církevní hodnostáře vrhne ,,po husitsku” se … Číst dál