Londýn-nábřeží Temže-podzim roku 1888. Toto období je patrně už navždy spojeno se řáděním bestiálního vraha, známého pod přezdívkou ,,Jack Rozparovač“. Tato lidská zrůda spáchala během pouhých tří měsíců minimálně pět až neuvěřitelně bestiálních vražd londýnských prostitutek. Snad jich bylo ještě víc. Byl však Jack Rozparovač skutečně odhalen? V tom se historická fakta různí. Ale od začátku:
Londýnská policie obdržela na podzim roku 1888 balíček s kouskem lidské ledviny.
K balíčku byl přiložen dopis: ,,Posílám vám půlku ledviny , kterou jsem vybral z jedný ženský… tu druhou polovičku jsem si usmažil a snědl…“ Zpáteční adresa ,,Peklo“.
Londýnské policii byl okamžitě známo jméno odesílatele. Totiž jeho přezdívka -,,Jack Rozparovač“!
Zbytek vnitřností v balíčku patřil již čtvrté oběti bestiálního vraha třiačtyřicetileté stárnoucí prostitutce z londýnského slumu na nábřeží řeky Temže Catherine Eddowesové. Celý Londýn byl na nohou.
Londýnská čtvrt slumů zvaná Whitechapel byla skutečnou lidskou žumpou, ve které žili ti nejubožejší obyvatelé metropole. Její úzké temné uličky tvořily špinavý labyrint kořalen, bordelů a opiových doupat. Téměř polovina dětí se zde nedožila ani pěti let života. V každém ubohém pokojíku tohoto lidského smetiště se tísnilo téměř deset nájemníků. Mnohým ženám, pokud v těchto zoufalých podmínkách nechtěly umřít hlady, nezbylo nic jiného než ,,šlapat chodník“. A takovéto ženy se zde staly kořistí ,,Jacka Rozparovače“.
Vrah svým obětem obvykle prořízl hrdlo, poté rozřízl břicho a vyňal vnitřnosti, jejichž část se nikdy nenašla. Snad je vrah skutečně snědl.
Ač byla toho podzimu chudinská čtvrt doslova obležena policisty a jejich pomocníky, vrah nebyl nejspíš dopaden. Lékařští odborníci zjistili, že jde patrně o leváka, který má značné znalosti z lidské anatomie, protože dokáže vnitřnosti svých obětí odborně vyjmout. Policie po tomto zjištění začala pátrat naznačeným směrem. Začala sbírat duševně choré chirurgy a řezníky i lidi známé svými duševními úchylkami.
Téměř sto let byl mezi podezřelými také vévoda z Clarence-vnuk královny Viktorie. Soudobé noviny však z těchto důvodů nikdy zprávu o vévodovi jako podezřelém nikdy neotiskly a to ani poté co byl odvezen pro svou duševní poruchu do ústavu pro choromyslné. Byl vrahem opravdu on? Nelze to zcela vyloučit, ovšem ani nijak dokázat. Vévoda už z ústavu živý nevylezl a po několika letech v něm zemřel. Bestiálním vrahem však mohl být i jistý duševně chorý sebevrah, který se krátce po jedné z vražd dobrovolně utopil v Temži, nebo šílený obyvatel slumu ve Whitechapelu , který k smrti nenáviděl prostitutky.
Byl ,,Jackem Rozparovačem“ některý z těchto tří podezřelých? Byl jím snad někdo jiný?
Ač od řádění neblaze legendárního Jacka Rozparovače uplynulo více než 130 let, skutečného vraha se nikdy usvědčit nepodařilo.
Luboš Hora-Kladno