Pro českého krále a později i římského císaře se budování Prahy stalo celoživotní láskou. A nevybudoval toho zrovna málo. Pokusil se dokončit velkoklepý chrám svatého Víta na Pražském hradě, nechal na druhém břehu Vltavy stavět Nové město pražské, zasloužil se o vybudování kamenného Karlova mostu a pokoušel se i o některé stavby další. Některé jeho budovatelské činy však mají pouze charakter pověstí. Známá je pověst o Hladové zdi, kterou prý Karel nechal vystavět v období hladomoru , aby chudákům poskytl obživu .
Je pravda, že začátkem šedesátých let 14. století postihla českou zemi těžká neúroda a hlad. V Praze se katastrofa projevovala o to tíživěji,že kvapem rostoucí město si nestačilo vybudovat dostatečné zemědělské zázemí a venkov nedokázal krýt jeho obrovskou potravinovou spotřebu. Nicméně se stavbou Hladové zdi to bylo patrně trochu jinak. Podle skutečnosti to asi nebylo z Karlova lidumilství, protože Hladová zeď začala vznikat ještě v období krátce před hladomorem a to nikoli z důvodů nějakého Karlova soucitu
s hladovějícími, ale z důvodů ryze fortifikačních. Hradby dosud zčásti zachované se vinou z Hradčan přes Pohořelec a Petřín na malostranský Újezd. Faktem však zůstává, že výstavba takzvané Hladové zdi pokračovala až neuvěřitelně rychle. Zeď vysoká asi 6 metrů a skoro 2 metry silná byla započata v roce 1360 a o dva roky později už byla dokončena. Tímto opevněním na levém vltavském břehu získala Praha jedinečnou a krásnou přednost, když do městského celku byly zahrnuty rozlehlé plochy zeleně a vinic na petřínských stráních.
Známá pověst o ulici Nekázance, /Karel ji ,,nekázal postavit“/ ,která vyrostla bez Karlova osobního příkazu je spíše zalichocením Karlovi , za jeho bedlivý dozor nad realizací svých projektů. Nekázanka jako ulice Nového Města pražského vznikla ve skutečnosti s téměř třicetiletým zpožděním oproti ostatní novoměstské zástavbě. Navíc to bylo v období, kdy Karel krátce před svou smrtí už těžko mohl o něčem výrazněji rozhodovat.
Další pověst se týká Karlova mostu a je zajisté jen středověkým žertem zaměřeným proti obyvatelům města Velvar na Slánsku. Velvarští prý ke ztužení zdiva mostu místo syrových vajec dodali vejce na tvrdo uvařená.
Pouhou pověstí je i vyprávění o kopuli kostela na Karlově/chrám Nanebevzetí Panny Marie/, kterou prý Karlův architekt vybudoval s pomocí ďábla. Kopule je ve skutečnosti o celé dvě století mladší a je dílem Bonifáce Wohlmuta z roku 1575. Je tedy zcela zřejmé že ne všechny velkolepé Karlovy stavby vznikly na základě skutečnosti.
Luboš Hora-Kladno