Ke konci měsíce března začaly kvalifikační zápasy o postup na Mistrovství světa ve fotbale, které se uskuteční v příštím roce v zámořských státech. Česká reprezentace do nich vstoupila sice bodově stoprocentně úspěšně, ale přesto trochu rozpačitě. Soupeři jí byly dva největší outsajdři naší kvalifikační skupiny týmy Faerských ostrovů a Gibraltaru.
Zvláště první zápas proti Faerským ostrovům doma v Hradci Králové se nepovedl. Země, která má jen něco přes 50 000 obyvatel byla naší v podstatě kompletní reprezentaci nečekaně nebezpečným soupeřem. Houževnatí Faeřané překvapivě statečně odolávali četným útočným akcím našeho týmu. Nakonec sice těsně prohráli 1: 2, ale při troše štěstí klidně mohli uhrát i remízu, která by pro náš tým byla velkou ztrátou .
Naši fotbalisté sice měli v utkání výraznou převahu , ale nedokázali ji brankově vyjádřit. Centry létaly do pokutového území Faerských ostrovů, ale dvakrát se z nich hlavičkově dokázal prosadit jen náš v současné době asi nejlepší hráč Patrick Schick. Přitom jsme v útočné dvojici měli kromě něho ještě jednoho extrémně vysokého hráče Tomáše Chorého, který údajně měří přes dva metry. Se Schickem si však dva obři v útoku spíše navzájem překáželi, než vzájemně podporovali. Probít se středem hřiště nebo po křídlech
do soupeřovy obrany bylo přitom velmi obtížné. Naši hráči se v utkání vyloženě trápilii. Faeřané působili velmi houževnatě a měli i golové šance, ze kterých i jednou hlavou skorovali. Už jsem měl obavy z remízy, ale asi 5 minut před koncem se prosadil podruhé Schick a mohli jsme si ulevit a slavit vítězstzví, které však proti outsaiderovi bylo vyloženě vydřené.
Druhý zápas proti Gibraltaru se hrál v Portugalsku před komorní kulisou pouhých pár stovek diváků. Ten už byl lepší, ale i on měl svá negativa. Dobrým tahem trenéra Ivana Haška se ukázalo že do útoku postavil jen jednoho dlouhána Schicka a Chorého nahradil jako takzvaný podhrot v útoku nevysoký ale šikovný a pohyblivý Pavel Šulc. Oba dva Schick i Šulc vstřelili shodně po jedné brance. Další dvě přidali Černý a Kliment. Česká republika nakonec porazila venku maličký Gibraltar 4:0. Utkání bylo převahově zcela jednoznačné. Hrálo se v podstatě jen na jednu branku – Gibraltaru. Naši fotbalisté měli i nevídané množství šanci. Rozhodně jich mohli proměnit více než jen ty čtyři. Gibraltar byl úplně bezzubý a za celý zápas prakticky nevystřelil přímo na naši branku.
Ze dvou prvních zápasů jsme proti největším outsiderům kvalifikační skupiny sice získali stoprocentní počet možných bodů, ale s výkonem /zejména proti Faerským ostrovům/ spokojeni být nemůžeme. Čekají nás ještě dva dvojzápasy proti podstatně silnějším soupeřům Černé Hoře a především Chorvatsku. Trochu útěchou našim fotbalistům může být jen fakt, že ani Černá Hora v prvních zápasech proti stejným soupeřům zrovna nezazářila. Oba navíc hrála na domácím hřišti , kde nejprve porazila Gibraltar 3:1 a poté Faerské ostrovy též nejtěsnějším výsledkem 1:0, když navíc jediný gol vstřelila snad z poslední své útočné akce
v 6. minutě nastaveného času. Favorit naší kvalifikační skupiny – Chorvatsko v ní zatím do žádného zápasu nezasáhl.
Luboš Hora-Kladno