Bitva u Kresčaku byla součástí takzvané ,,Stoleté války“/ve skutečnosti trvala tato válka ještě déle než sto let, ovšem neválčilo se nepřetržitě ale i s delšími přestávkami/ mezi Anglií a Francií. Došlo k ní 26. srpna roku 1346.
S českými dějinami bitva u Kresčaku souvisí jménem českého krále Jana Lucemburského, který v ní zcela slepý bojoval na straně Francouzů proti Angličanům a v této bitvě také padl.
Jak ale samotná bitva probíhala. Francouzi zaútočili se svou těžkou /obrněnou/ jízdou proti anglickému vojsku. Byli však zaskočeni anglickými lučištníky, kteří měli ve výzbroji pověstné dlouhé a silně průrazné luky/ty byly vyšší než střílející lučištník/. Tyto luky měly takovou průraznost, že dokázaly prorazit i na větší vzdálenost silně oplátované brnění francouzského jezdectva a tím ho vyřazovat definitivně z boje. Navíc přišli Angličané s novou taktikou. Zatímco dříve vystřelili lučištníci sotva dvakrát nebo třikrát proti útočící jízdě a poté před ní museli prchat, aby je jízda nepřeválcovala, v bitvě u Kresčaku mohli střílet do poslední chvíle, protože byli chráněni anglickou pěchotou s dlouhými kopími. Velké anglické luky a šípy nadělaly francouzské těžké jízdě velké ztráty a tím mimojiné vlastně bitvu rozhodly. Francouzské vojsko utrpělo u Kresčaku těžkou porážku.
V různých dějepisných knížkách se můžeme dočíst, že u Kresčaku byly poprvé na evropském kontinentě použity horké zbraně/předchůdci děl a pušek/. To však odporuje skutečnosti. Horké zbraně se v Evropě začaly postupně používat až ve druhé polovině 14. století a skutečně masově jich použili až husité za husitských válek v první polovině následujícího 15. století.
V samotné bitvě u Kresčaku se ale z děl ani pušek nestřílelo! Jak fáma o horkých zbraních nasazených u Kresčaku vznikla? Podvrhem. Hlavním pramenem zpráv o této události je italská kronika Giovanni Villaniho ze 14. století. V nejstarších opisech této kroniky ještě není o horkých/palných/ zbraních jediná zmínka. Ani další významný francouzský kronikář Jean Froissant se ve svých ,,Dějinách Stoleté války“ o nějakém střílení
z palných zbraní vůbec nezmiňuje. Fáma vznikla až v 18. století a přišel s ní Dán CH. Temler, který vyšperkoval historii bitvy výmyslem druhého tištěného vydání Villaniho kroniky pořízené v 16. století její vydavatel. Asi mu připadalo vylíčení děje bitvy málo dramatické a proto v něm propůjčil Angličanům palné zbraně. Z těch se ale u Kresčaku rozhodně ještě nestřílelo, třebaže samotný střelný prach byl nedlouho před bitvou v Evropě už známý.
Luboš Hora-Kladno