Posledním Přemyslovcem na českém trůnu byl Václav III. Ten však byl dne 4. srpna roku 1306 v paláci děkanství na olomouckém hradě za zcela nejasných okolností zavražděn. V té době mu ještě nebylo ani celých sedmnáct let. Václav III. se v době svého zavraždění právě chystal na vojenské tažení proti sousednímu Polsku, kde byl též králem, ale jaho polský sok Vladislav Lokýtek v polské zemi zdvihl prapor boje proti české nedvládě a nutno dodat, že ho zdvihl zprudka a úspěšně. Bylo jasné že spor musí rozhodnout jedině vojenské tažení Čechů do Polska.
Václav III. sice narychlo postavil armádu k polskému tažení, ale ta se formovala pozdě a také ledabyle.
Na samém začátku srpna přijel Václav do Olomouce, kde měla být jeho poslední zastávka na domácí půdě. Chtěl si zde odpočinout a dojednat poslední podrobnoti dalších operací. Vzápětí ho patrně neznámý muž zavraždil.
Neznámý? V takovém hodnocení vraha se historici dost liší. Nejpravděpodobnějším vrahem byl jistý Durynk , jménem Konrád z Botenštejna. Tento muž vyběhl z domu kde byl Václav III. zavražděn bezprostředně po vraždě se zkrvavenou dýkou v ruce. Nemohl se ovšem k vraždě přiznat protože byl bez sebemenšího vyšetřování královými ozbrojenci okamžitě zabit. Byl ovšem Konrád z Botenštejna skutečně Václavovým vrahem? Něco tady nehraje. Že by se tento údajný vrah nejprve s profesionální dovedností dostal do střežených Václavových komnat, poté odvedl bleskurychlou a dokonalou vražednou práci a pak se zachoval jako vyložený hlupák, nebo nejhorší amatér, když se nezbavil vražedného nástroje-zkrvavené dýky a dokonce s ní vyběhl před palác děkanství? Že by byl ještě v paláci odhalen a musel co nejrychleji prchat? Nebo si snad dokonce přál se proslavit královraždou a být hned usvědčen? Jsou to jen otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět.
Z těchto důvodů se nabízí druhá verze vraždy. Konrád z Botenštejna nebyl Václavovým vrahem , ale naopak jeho strážcem a z paláce vyběhl , aby okamžitě zalarmoval pomoc. Jako důkazem vraždy mával vražednou zbraní. Žel nemohl podat žádné vysvětlení, nebo dokonce odhalení skutečného vraha, protže byl okamžitě zabit. Šokovaní královi ozbrojenci jeho úmysl však bud nepochopili , takže omylem okamžitě zabili nevinného, anebo naopak chápali velmi dobře -šlo o připravené spiknutí proti králi – a oni se tak okamžitě zbavili nepohodlného svědka. Obojí vysvětlení vraždy poněkud kulhá a má své pro i proti.
V každém případě je postava Konráda z Botenštejna dosud záhadou s nedešifrovatelnýmfaktickým jádrem.
V převleku za zlosyna pak Konrád z Botenštejna připutoval dějinami až do současnosti. Byl to však opravdu on, kdo zprovodil ze světa posledního mužského zástupce přemyslovského rodu…..
Luboš Hora-Kladno