Biblí Václava IV. rozumíme čtyřem foliantám nádherně iluminovaného neúplného překladu Bible do němčiny . Dnes je tato unikátní práce majetkem rakouské národní knihovny ve Vídni.
Patrně však tento rukopis vznikl v Praze na objednávku bohatého měštana Martina Rotleva. Zámožný patricij věnoval Václavovi nejprve skvostný palác Karolina a později, když si Václav bral za svou druhou manželku Žofii bavorskou mu zřejmě darem přinesl i německou Bibli. Jde o památku velmi cennou nikoli jen stářím, ale i ilustrační úrovní. Rukopis především udivuje a na svou dobu i šokuje obsahem a především zesvětštěním zobrazovaných námětů. Karel IV. i jeho syn Václav jsou v Bibli zachycováni nejen při ceremoniálech , ale také v řadě profánních situací.
Václavova Bible je zřejmě první domácí rukopis středověku , ve kterém se vyskytují i vyobrazení tabuizovaných témat , například soulože. Žánrové obrázky z tehdejších pražských lázní se opakují, jako by se v nich zračila smyslnost , rozkošnická kypivost tehdejšího života. Lázně byly tenkrát nejen hygienickým zařízením, ale především jediným společenským centrem vskutku zábavního typu. V lázních pracovaly nejen lazebnice , ale tyto podniky zaměstnávaly i holiče, pedikéry, zubaře, pištce, zpěváky a šašky.
Pokud se středověká společnost v chrámech setkávala ve slavnostním oblečení , upjatě a v cudnosti, pak o sobotách v nadějích na pozemskou radost spěchala do lázní . Tady se muži i ženy setkávali v rouše Evině i Adamově. Tato skutečnost byla typická pro středověkou Prahu i tehdejšího českého krále Václava IV., jemuž je Bible věnována.
Luboš Hora-Kladno