Husitství v další etapě pod vrchním vedením Prokopa Holého místo dřívější obrany přešlo naopak do útoku a přeneslo svá bojiště na území cizích států. Nejprve to bylo do Rakous. Zikmundův zet Albrecht Rakouský nejprve zaútočil na husitskou pevnost Břeclav. Tu se mu však dobýt nepodařilo, naopak na konci roku 1426 jí přispěchali na pomoc husité pod vedením Prokopa Holého a vytlačili Albrechtovo vojsko z Moravy.
V březnu následujícího roku 1427 vnikli husité na rakouské území a pod vedením Prokopa Holého tam porazili Albrechta u rakouského města Světlé. Tento vpád do Rakous a vítězná bitva u Světlé je památkou na první velký válečný triumf husitů v zahraničí. Brzy budou následovat další mimořádně úspěšné husitské výpravy za hranice Českého království. Bude se jednat o takzvané spanilé jízdy.
Zatím však radikální kališníci musí řešit stále problémy doma s představiteli vysoké šlechty I zámožného měšťanstva. V Čechách se znovu objevil litevský Zikmund Korybutovič, který po neúspěšné oficiální misi s cílem stát se českým králem se u nás objevil se stejným cílem znovu, jen tentokrát nepodporován z Litvy , ale na vlastní pěst. Zámožní Pražané a vysoká šlechta ho sice za krále uznali, ale ti co měli největší moc v zemi , tedy Táboři a Sirotci ho odmítali. Oficiálně se Korybutovič proto nikdy českým králem nestal. Naopak byl v Praze zajat poté co se násilím pokusil odstranit zástupce pražské chudiny . Jako zajatec byl z pražského vězení převezen do jiné věznice na hradě Valdštejně /u Turnova/ . Odtud byl později za velké výkupné propuštěn domů do Litvy. Tím jeho pokusy stát se českým králem definitivně skončily.