Vpád Hunů do Evropy
Začněme tím, kdo to vlastně byli Hunové. Jedná se o kočovný národ původem z Asie. Hunové byli typičtí Asiaté se šikmýma očima, oproti evropským národům spíše menších a drobnějších postav. Přesto téměř jedno století /přibližně od poloviny 4. do poloviny 5. století našeho letopočtu/ znamenali pro Evropu skutečný děs.
Staří letopisci je líčili jako šeredné, špinavé a především až neuvěřitelně zlé a kruté. Místo obličeje prý měli jen neforemnou placku, místo očí pouhé body, nerostli jim prý vůbec vousy. Hunové prý svým sotva narozeným chlapcům rozřezávali tváře nožem a nutili je tak už krátce po porodu snášet bolest. K jejich nepochopúitelným zvykům patřilo i umělé deformování lebek. Hlavy Hunů znetvořené ovazováním od útlého dětství prý vypadaly strašidelně. Staří letopisci sice patrně přeháněli, ale asi jen částečně.
Historická epizoda krvavého vpádu Hunů do Evropy jak již bylo uvedeno necelé jedno století. Přesto měla pro evropské národy dalekosáhlý důsledek, když více či méně způsobila známé stěhování národů.
Nadále při uvedení pobytu Hunů na území Evropy postupujme chronologicky. Roku 375 zničili Hunové nejprve říši germánských Ostrogotů/východních Gotů/ a jejich sousedů Vizigotů/západních Gotů/ při březích Černého moře. Odtud pokračovali hordy Hunů dále na západ. Po roce 400 opanovali Hunové Uherskou nížinu. Z ní začali nemilosrdně plenit římské provincie na Balkáně.
Někdy kolem roku 433 se ujal vády nad příbuznými hunskými kmeny známý Attila/často označovaný jako ,,bič boží“/ Attila vybudoval na evropském území obsazeném Huny pestrý kmenový svaz.
Po celé dvě desetiletí pak byl Attila hrůzou celé Evropy. Vyplenil se svou převážně jezdeckou armádou střední Evropu a dostal se až do té západní na území dnešní Francie. Právě tam došlo roku 451 k největší bitvě celého starověku a to k tzv. ,,Bitvě na Katalaunských polích.“ Konečný výsledek této bitvy je dost nejasný, ale faktem je že Hunové byli téměř neprodyšněobklíčeni spojeneckými vojsky Římanů, Franků a Vizigotů a tato vojska pak dlouho obléhala obranný tábor Hunů. Zoufalý Attila byl za takové situace už prý připraven spáchat sebevraždu, ale nakonec za nejasných okolností téměř bezvýchodnou situaci přežil a zemřel až o dva roky později./453/ opět za nejasných okolností. Velká hunská říše na území Evropy se po Attilově smrti rozpadla a zbytky Hunů se rozplynuly někde na východě.
Luboš Hora-Kladno