Český teolog, náboženský i sociální myslitel, ale také spisovatel a překladatel se narodil roku 1390 v Chelčicích u Vodňan, kde také v roce 1460 zemřel. Byl mimořádně zajímavou osobností v období husitské revoluce. Byl ovlivněn Janem Husem a v některých názorech na kriticky špatný stav církve, zejména katolické byl i radikálnější než samotný Hus. Na druhé straně se ale postavil jaksi mimo husitskou revoluci, protože odmítal její násilné projevy. Chelčický totiž zastával názor, že jakákoliv válka je křestanu zapovězena a že tedy není dovoleno začínat válku na obranu Božího zákona. Ve svém až mimořádně důsledném vyznávání života podle biblických zákonů žádal , aby se křestan zřekl všeho co není v souladu s Písmem/například hmotného bohatsví, nebo násilí/ a tím spíše pak toho co se s Biblí výslovně rozchází.
Zavrhoval například očistec, uctívání svatých i jiné věci , o nichž byly již dříve vyslovovány pochybnosti.
Hlásal rozchod opravdového křestana s panováním světským, protože panování křestana nad křestanem není podle Písma svatého dovoleno. Stát i hierarchie ve společnosti duchovní i světské jsou podle Chelčického nálezkem pohanským, který přivodil porušení církve Kristovy. Pravý křestan má být podle Chelčického pokorný, nemá odporovat zlému a má se podřizovat zákonům světským i když je pokládá za nekřestanské, jen když výslovně neodpovídají přikázáním Božím.
Své názory vyjádřil Petr Chelčický v několika svých spisech, takzvaných traktátech jako byly například ,,Sít víry pravé“/zde ostře kritizuje nejen církev ale i světskou moc/, ,,O boji duchovním“/odmítá jakékoliv násilí a tedy i právě probíhající husitskou revoluci/, nebo ,,Postila“. Z názorů Petra Chelčického brzy vycházela zcela nová církev zvaná Jednota bratrská. Názory Petra Chelčického ovlivnily o několik století později i jednoho z největších klasiků světové literatury Lva Nikolajeviče Tolstého.
Luboš Hora-Kladno