Ostroh nad levým břehem řeky Vltavy na severním okraji osady Žalova , dnes části Roztok u Prahy , necelých 10 kilometrů severně od centra našeho hlavního města býval významným slovanským hradištěm. V počátcích sjednocujícího českého státu byl jeho významným střediskem patřícím vládnoucímu rodu Přemyslovců. Byl zde postaven první křestanský kostel na území Čech, zasvěcený svatému Klimentu.
Místo bylo pro svoji výhodnou polohu na strmém ostrohu nad řekou však osídleno již od mladší doby kamenné, což potvrdil archeologický průzkum. V různých vrstvách zde byly odhaleny četné stopy pravěkých předslovanských kultur-například jordanovské, ůnětické,knovízské, bylanské laténské i římské a podle nedalekého vrchu Řivnáče dostala své jméno i kultura řivnáčská/kolem roku 3 tisíce před naším letopočtem/.
Z hlediska ryze české historie je však zdaleka nejvýznamnější až období slovanské, kdy byl Levý Hradec důležitým hradištěm vládnoucího rodu Přemyslovců a mimo jiné též místem, odkud vstoupilo křestanské náboženství do českých dějin.
Slované Levý Hradec osídlili nejspíš někdy v první polovině 9. století. Patrně již nejstarší historicky doložený český kníže Bořivoj I. zde nechal postavit první křestanský kostel svatého Klimenta,který byl tehdy dřevěný na kamenných základech. Že se tak stalo právě zde a ne na Pražském hradě/tehdy samozřejmě hradišti/ způsobil patrně odpor převážně ještě pohanských obyvatel Prahy vůči novému náboženství. Kostelík zde byl postaven patrně roku 884. Z náboženského i historického hlediska byl pro tento kostelík významný rok 982,kdy tu byl po Sasu Dětmarovi zvolen druhým českým biskupem syn knížete Slavníka Vojtěch-později svatořečený -muž vysokého vzdělání a celoevropské proslulosti. Vojtěch byl horlivým stoupencem nové křestanské víry. Přežil sice vyvraždění svého slavníkovského rodu, ke kterému došlo v roce 995 na hradišti v Libici nad Cidlinou, ale nakonec stejně zemřel mučednickou smrtí . Násilně zavražděn byl v dalekém v pohanství ještě dlouho přetrvávajícím Prusku, kam dobrovolně odešel hlásat ,,slovo Boží“. Po své mučednické smrti byl prohlášen za svatého.
Archeologický průzkum na Levém Hradci odkryl pod dlažbou současného kamenného kostela svatého Klimeta zbytky základů Bořivojovy rotundy z konce 9. století.
Na někdejším slovanském hradišti byly kromě toho objeveny zděné základy někdejšího roubeného knížecího paláce , obytných srubů knížecí družiny i dalších staveb.
Až někdy koncem 13.století byl k rotundě přistavěn již gotický presbytář. Výrazných barokních úprav se kostel svatého Klimenta dočkal na konci 17. století, kdy byla vystavěna jeho obdélná lod . Od té doby až do současnosti se už podoba kostela výrazněji nezměnila.
Z výtvarného i ikonografického hlediska jsou cenné gotické nástěné malby na stěnách a klenbě presbytáře s tematikou života Panny Marie a umučení Krista. Pocházejí nejspíše z 80.let 14. století . Zhruba pře 30 lety byly citlivě restaurovány.
Okouzlení prvními archeologickými nálezy stejně jako dobové romantické vlastenectví v 19. století způsobilo , že Levý Hradec byl spojen s pověsmi o bájném pohřebišti předků i dalšími mýty ještě pohanského kultu. Místo inspirovalo řadu našich předních umělců -především Václava Beneše Třebízského, který působil jako kněz v nedalekých Klecanech/ty jsou však na druhém břehu Vltavy /dále Aloise Jiráska a z výtvarných umělců pak Mikoláše Alše.
Levý Hradec drží i jeden zajímavý primát. Je totiž úplně první archeologickou rezervací v Čechách a to již od roku 1956. V roce 1978 bylvyhlášen národní kulturní památkou.
Kolem dnešního kostela se rozkládá hřbitov s barokní branou. Nachází se zde mimojiné i hrob obětí nacistického transportu smrti z jara roku 1945.
Před celým objektemjsou umístěny podrobné informační tabule.
Z ostrohu za kostelem je nádherný pohled na dole plynoucí Vltavu. Přesně naproti na druhém břehu se nachází maličká obec Husinec, kterou někteří historici mylně považovali za rodiště Mistra Jana Husa.
Luboš Hora-Kladno