Potok s názvem ,,Kačák“ na žádné ani té nejpodrobnější mapě nenajdete. A přece je zejména chatařům ze severozápadního okolí Prahy až notoricky známý. Kačák je však jeho lidový název, zatímco na mapách je označen jako Loděnice. Potok pramení pod Džbánem u Kroučové na Rakovnicku a protéká čtyřmi okresy /Rakovník, Kladno, Praha-západ a Beroun/ . Mezi Tetínem a Srbskem se vlévá do Berounky. Jeho délka je 61 kilometrů. Od pramene teče zhruba jihovýchodním směrem . Na svém horním toku protéká v široké kotlině Řevničovskou pahorkatinou s řadou rybníků, z nichž známé jsou především Bucký, Punčocha, Červený rybník, Lodenický rybník a největší vodní plocha Kladenského regionu Turynský rybník.
V okolí města Unhoště teče lesnatým zahloubeným údolím v oblíbené hojně navštěvované oblasti s větším množstvím chatové zástavby. Dále ve svém dolním toku protéká částí Berounska ,kde vytváří malebné místy kanonovité údolí v okolí Svatého Jana pod Skalou.
Jeho nejznámější částí je již zmíněné okolí města Unhoště kde je nejen velké množství chat ,ale přímo na potoce také několik bývalých mlýnů.
Prvním mlýnem v této oblasti je ve směru toku potoka ,,Mostecký mlýn“ , který nese název podle dnes už nepoužívaného klenutého mostu přes Kačák. Tento původní most byl později při stavbě silnice nahrazen mostem novým a právě tato silnice svou stavbou zlikvidovala mlýnský náhon , vantroky a tím i stavidlo. Další pohromu pro tento mlýn znamenal jeho požár v 60. letech minulého století. Od začátku 70. let byl pak objekt mlýna určen pro rekreační účely.
Dalším mlýnem po proudu potoka je Roučmídův mlýn. Ten ale nikdy žádnému Roučmídovi nepatřil a jeho jméno patrně souvisí se slovem rohrschmiede , které zammená rourovna, ve které se tady v dávné minulosti, ovšem spíše podle pověsti vyráběly dělové hlavně. Tento mlýn známý též jako Posdlipský /podle prastaré mohutné lípy,která tu už ale není/ zde určitě stával už v 18. století. V období konce I. světové války zde došlo k ostrému střetu zdejšího mlynáře a jeho rodiny se skupinou hladových lidí z Kladenska, kteří si sem přišli pro mouku. Při střetu byl smrtelně raněn střelou ze mlýna mladý dělníkz Kladna. Po mlýnu však v současné době již není ani památky a v jeho místech si vybudovali své školící středisko hasiči.
Dalším mlýnem po proudu je Proškův mlýn,který se nacházel přímo v osadě Poteplí. Písemné zprávy o jeho eistenci jsou už z 15. století. Jméno nese po svém rodákovi Ing. Josefu Proškovi/1890/, který zastával místo architekta při vládním úřadu v daleké Makedonii. Tam na počátku I. světové války vstoupil jako legionář do srbské armády , aktivně se zůčastnil bojů proti Rakousko-Uhersku a za to ylvyznamenán válečným křížem za statečnost.
Poblíž obce Malých Kyšic se nachází další bývalý mlýn zvaný Kyšický. Jeho činnost zanikla s velkým požárem v roce 1928 . Po požáru byl sice obnoven, ale mlít se tu už nikdy nezačalo.
Dále po proudu Kačáku leží Dědkův mlýn , který nese své jméno po mlynáři Martinu Dědkovi. V minulosti se nazýval též Křížový. Dnes je v jeho nejbližším okolí velká chatařská osada.
Ještě dále po prioudu najdeme mlýn zvaný Červený ,o kterém jsou zprávy už ze 17.století. I ten je dnes využíván k rekreačním účelům.
Velmi významným je následující mlýn zvaný Markův, nebo též Bočkův.První označení nese po vážené rodině Markově , jejíž člen Josef Marek byl v 17. století městským písařem a později dokonce primasem ve městě Unhošti. Bočkově rodu patří od druhé poloviny 19. století.Pan Karel Boček tady nechal instalovat dřevěné mlýnské kolo , které se točí. Turbina i další zařízení mlýna jsou sice provozuschopné, ale ani tady se už nemele.
Posledním mlýnem na Kačáku je mlýn Fajmanův,nazývaný též Dolejší nebo Podkozský podle místní obce Podkozí, která již patří do Berounského regionu Zprávy oněm jsou už ze 16. století.
Na potoce Kačáku se dnes už samozřejmě nemele, ale nádherné prostředí kolem někdejších mlýnů svádí mnoho lidí k příjemné pěší turistice.
Luboš Hora-Kladno