Ve Středočeském kraji na pomezí Kladenska a Slánska leží dvě středně velké obce.
První z nich nese název Ledce a její součástí je i přidružená osada Šternberk.
Lokalita těchto obcí byla osídlena již v prehistorickém období. Dokazují to zdejší nálezy koster skrčených v hrobech obložených kameny s nádobkami, kamenným dlátem a jantarovými korály. Kromě toho zde byli odkryty též nálezy z doby bronzové jako dláto, náramky , takzvaná únětická jehlice i tři svitky zlata.
Název obce Ledce vznikl zdrobnělinou slova ,,lado“ nebo ,,lada“,které zobrazovalo
pustou, nezoranou zemi.
První historicky doložené zmínky o Ledcích pocházejí z období kolem roku 1400, kdy ji držel Prokop z Ledců, který roku 1403 přesídlil na Levý Hradec. Ledce pakzískal Petr Kočvár z Ledců , za jehož vlastnictví je v místní vsi uváděna i tvrz. Po něm zdědil ves jeho syn Václav, který byl posledním vladykou rodu z Ledců.
Koncem husitských válek získal Ledce Otík z nedaleké Bysně a po něm se tu vystřídalo několik majitelů. Již ve druhé polovině 15. století získal část Ledců mocný rod Martiniců, kteří měli tehdy hlavní sídlo v sousedním Smečně. Martinicové začátkem 16. století získali i zbytek vsi Ledce.
Samotná ledecká tvrz v důsledku častého střídání majitelů v 15. století chátrala a přestala být používána k obytným účelům. Nějaký čas ještě sloužila potřebám hospodářským a nakonec zanikla. Byla chráněna rybníkem s vodním příkopem napájeným potokem a stávala mezi Ledci a dnešní přidruženou osadou Šternberk.
Architektonickou památkou dnešních Ledců je kaple svatého Jana Křtitele na ledecké návsi.Byla postavena ke konci 18.století a o dalších zhruba sto let později rozšířena a pseudogoticky upravena.
Současná přidružená osada Ledců s názvem Šternberk se původně jmenovala Bílý Újezdec a též mívala gotickou tvrz i s věží a patrovým palácem , chráněnou hradbou,příkopem, valy i potokem Prvním známým majkitelem této tvrze je Jindřich Kokovec. V první polovině 15. století někdejší Bílý Újezdec takém často střídal majitele a proto pustl. Mezi lety 1558 -1563 získali Bílý Újezdec páni z Donína. Ti chátrající tvrz obnovili ve stylu renesančního venkovského sídla. Nedaleko tvrze tehdy stával poplužní dvůr s pivovarem a sladovnou a též obora pro bažanty s altánkem a vodní nádrž s rybami. Z tehdejších pánů z Donína proslul zejména jistý Bedřich jako cestovatel a autor Cestopisu. Ten se oženil s Ižaldou z Martinic , která však záhy umřela. Bílý Újezdec nakonec tak připadl mocným Martinicům, konkrétně známému Jaroslavu Bořitovi z Martinic, který ho připojilke svému Smečnu. Po tomto připojení však tvrz přestakla sloužit jako šlechtické sídlo a chátrala. Teprve rozšíření smečenského zámeckého parku v 18.století podnítilo zájem o bývalou tvrz v již zaniklém Bílém Újezdci.Tvrz si oblíbila zejména Marie Josefa rozená hraběnka ze Šternberka-chot posledního Martinice hraběte Františka Karla.. Ta dala kolem roku 1775 přestavět někdejší tvrz na barokní zámek a spojila ho se sousedním Smečnem lipovou alejí. Při zdejších železitých pramenech nechala navíc roku 1801 zřídit lázně , které byly po ní pojmenovány Šternberk. Ty vznikly upravením místností v bývalém zámečku, kde byly zřízeny koupelny i kabiny. Navíc byl u objektu vystavěn hostinec pro stravování lázenských hostů.
Lázně Šternberk si získali v 19. století velkou oblibu mezi Pražany, navštívili je mimojiné přední osobnosti našeho národního obrození jako Josef Jungmann a František Palacký. Především se však zde těsně před svou smrtí léčil Karel Havlíček Borovský.Právě zde upadl do bezvědomí a byl převezen do Prahy,kde však zakrátko zemřel. Na začátku 20. století šternberské lázně zanikly, především v důsledku I. světové války. Pramen silně železité vody zde však vyvěrá dodnes,je přístupný veřejnosti a přikryt altánkem.
Sousední obcí Ledců a Šterbnberku je obec Hradečno. O této obci jsou sice první písemnézmínky až z roku 1553, ale je jisté,že eistovala mnohem dříve. I zde stávala tvrz a to na ostrohu jižně od vsi,který dnes obrtékají dva potůčky, které kdysi napájely rybníky , což značí že šlo o vodní tvrz. Podle místních názvůStarý hrad větší a Starý hrad menší víme, že tvrz se skládala ze dvou částí, z nichž jedna stála výše a druhá níže. Obě byly opevněné společnými hradbami, vodním příkopem a valy. Dnesje jejich tvrziště zarostlé stromy a keři a jen stopy valů dokazují,že zde kdysi bylo zemanské sídlo -snad rodu z Hradečna. Současnou dochovanoupamátkou Hradečna je tak jen hrázděná zvonice se šindelovou střechou z poloviny 18. století. K dnešní střediskové obci Hradečno patří dvě přidružené osady s názvy Nová Studnice a Nová ves. Oblast kolem Hradečna je obklopena malebnými lesy.
Luboš Hora-Kladno