Letos v polovině března uplyne již více než osmdesát let od vytvoření někdejšího Protektorátu Čechy a Morava.
Protektorát byl jen logickým zakončením tzv. Mnichovské zrady /30.9. 1938/, kdy po absolutním selhání našich tehdejších západních spojenců Anglie a především Francie bylo fašistickým Německem obsazeno československé pohraničí-tzv. Sudety a poté připojeno k Německu. Ač německý vůdce Adolf Hitler po připojení sudetského pohraničí k říši zaručoval, že poté nebude mít v Evropě žádných dalších územních požadavků, za pouhého půl roku tomu bylo zcela jinak.
Záhy po konferenci v Mnichově se rozhodli němečtí politikové a především vůdce Adolf Hitler vyřešit otázku již značně okleštěného Československa s konečnou platností. Německo velmi brzy odmítlo garantovat nové hranice a připravovalo ovládnutí středoevropského prostoru jako nástupiště k dosažení vlády v Evropě. Aby berlínské kruhy dosáhly svého cíle, pokračoval politický i diplomatický nátlak na již nedemokratickou a zfašizovanou československou vládu. Byl doprovázen snahou přivodit vnitřní rozklad pomocí některých českých a zejména slovenských politických sil. Stupnovaly se i vojenské přípravy, v nichž nemalá role připadla německé menšině v tzv. druhé republice. /Druhou republikou rozumíme Československo zhruba od Mnichovské zrady do vytvoření Protektorátu/.
Vyvrcholením tohoto procesu se stala jednání v Berlíně . Nejprve navštívila Hitlera 13. března slovenská delegace vedená fašistickým představitelem Josefem Tisem a vyslechla návrh , aby se Slovensko okamžitě osamostatnilo: jinak by bylo ponecháno svému osudu , o němž by také mohlo rozhodnout též fašistické Madarsko.
Autonomní slovenský sněm vyhlásil 14. března ve shodě s požadavky Hitlera jednomyslným rozhodnutím poprvé v dějinách Slovenska samostatný slovenský stát.
Téhož dne odejel na Hitlerovo pozvání do Berlína prezident končící Česko-slovenské republiky Emil Hácha. Mezitím však již německá vojska obsadila Moravskou Ostravu a její nejbližší okolí.
V průběhu nočního rozhovoru oznámil Hitler Háchovi, že se rozhodl obsadit zbytek Čech a Moravy vojensky a vyžadoval jeho souhlas. Hácha sice namítal, že bez vědomí a souhlasu vlády nemůže rozhodnout , ale byl vydán napospas násilným vyhrůžkám a vydírání a po telefonickém hovoru s ministerským předsedou Rudolfem Beranem a s ministrem zahrabničí vydal okleštěný zbytek státu zcela do rukou Adolfa Hitlera.
Dne 15. března 1939 okupovala německá vojska zbylá území českých zemí a o den později vydali němečtí okupanti výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Současně armáda fašistického Madarska obsadila Podkarpatskou Rus/Zakarpatskou Ukrajinu/ a dokonce i část východního Slovenska.
Naši někdejší spojenci Francie a Anglie se vzmohly jen na formální protest. Jejich cílem bylo zachovat v Evropě mír za každou cenu. I v tomto cíli však zcela selhali, protože o další necelý půl rok později/konkrétně 1.9. 1939/ napadlo fašistické Německo Polsko a tím začala oficiálně II. světová válka.
Luboš Hora-Kladno