ČESKÁ KNÍŽATA 12

Konrád Brněnský a Břetislav II.

Po smrti prvního českého krále Vratislava se stává již opět jen knížetem poslední žijící potomek ,,českého Achilla“ Břetislava I. Konrád Brněnský. Ale i jeho dny už jsou sečteny a po pouhých několika měsících vlády též umírá, aniž stačil za sebou zanechat nějakou výraznější vladařskou stopu.

Štafetu českých knížat pak přejímá nové přemyslovské pokolení v osobě Břetislava II. I jeho vladaření spadá do poměrně krátkého-osmiletého období./vládl v letech 1092-1100/. Břetislav II. je sice schopný, energický a činorodý panovník , ale dopustí se osudové chyby, která poznamená téměř celé 12. století. Aby zajistil titul knížete svému mladšímu bratru Bořivojovi II. obejde někdejší stařešinský řád způsobem obrácení se na německého císaře Jindřicha IV., který má opět Bořivojovi II. udělit Čechy v léno. A císař to samozřejmě s největší radostí udělá. Pro Čechy to znamená jediné. Nadále už budou Němci česká knížata nejen schvalovat, ale v podstatě sami dosazovat. Závislost českého knížectví na Německu dosáhne ve 12. století vrcholu. Je pravda, i dřívější přemyslovští vládci se stávali/ne vždy/ vazaly římskoněmeckých císařů. Císař propůjčoval českým knížatům léno, aby spravovali svěřené území jeho jménem. Do časů Břetislava II. však císaři udělovali léno jen tomu, kdo byl v Čechách samotnými Čechy zvolen. Jednalo se tedy spíše o formalitu.

Právě z iniciativy Břetislava II. se však tato situace zásadně změnila. Do volby českých knížat začali ted Němci zasahovat přímo a /až na vyjímky/ a v podstatě sami rozhodovali o dosazování příštích knížat.

Břetislavův bratr Bořivoj II. byl tak za dalšího knížete přijat ještě za Břetislavovy vlády. Přitom podle dřívějšího stařešinského řádu měl být dalším českým knížetem nejstarší žijící Přemyslovec Oldřich. Ten měl sice svůj úděl na Moravě, ale z té musel po nepředloženém Břetislavovu činu prchnout do ciziny a správou Moravy byl pověřen Bořivoj II.

Sám kníže Břetislav II. byl na samém konci roku 1100 na lovu při řece Berounce zavražděn Jakýmsi vrahem Lorkem, kterého údajně najal rod Vršovců. Lorka sice Břetislavovy družiníci hned dopadli a též zabili, ale pro samotný český stát znamenal rok 1100 počátek velmi obtížného století, ve kterém měli často hlavní slovo v zemi Němci.

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář