Pověst o Lucké válce je narozdíl od ostatních starých pověstí patrně jedinou , která představuje drobný výsek zapomenutých skutečných dějů. I ona je však zprávou jaksi zašifrovanou a zkomolenou.
Pověst ,,Lucká válka“se objevuje už v Kosmově kronice. Jiráskovo podání se dokonce příliš neliší od původního Kosmova. Výrazný rozdíl je snad jen ve jménu hlavního hrdiny této pověsti. Zatímco Kosmas nazývá statečného vojevůdce kmene Čechů Tyrem, Jirásek si jeho jméno změnil na Čestmíra./Jméno Čestmír přejal Jirásek patrně z Rukopisů/.
K pamětihodné bitvě mezi kmeny Čechů a Lučanů mělo dojít na tzv.Turském poli někdy na přelomu 8.a 9.století.
Lučané byli podle pověsti odvěkými nepáteli Čechů. Sídlili v oblasti dnešních severozápadních Čech v oblastech Žatecka a Lovosicka. Za vlády luckého knížete Vlastislava prý Lučané uštědřili Čechům několik porážek a rozhodli se s nimi skoncovat definitivně. Sám kníže Vlastislav vybudoval několik kilometrů od dnešních Lovosic opevněné lucké hradiště, které neslo jeho jméno. A pod vedením samotného Vlastislava vytáhli Lučané proti Čechům k rozhodující bitvě. Obě vojska se prý střetla nedaleko českého hradiště Levého Hradce na terasovité pláni zvané Turské pole./ Dodnes se tomu místu říká ,,Na zabitém“./ Českým knížetem byl tehdy historicky nedoložený Neklan. Byl však bojácné povahy/zaznívá to už z jeho jména: Neklan-nechtěl se kláti=nechtěl sám bojovat/. Proto Neklan přiměl svého níže postaveného vojevůdce Tyra/alias Čestmíra/, aby si tajně oblékl Neklanovu zbroj a takto přestrojený se coby falešný český nejvyšší kníže Neklan postavil v čele vojska proti Lučanům. A pak už došlo k památné bitvě na Turském poli. Tyr/Čestmír/ bil se prý v této bitvě tak udatně že též nemalou měrou přispěl ke konečné porážce Lučanů. Sám ovšem v bitvě padl. Nepřátelští Lučané prý padli až na jediného muže všichni, včetně svého pyšného knížete Vlastislava.
Tolik tedy samotná pověst, která se snad jako jediná v podání Kosmy a Jiráska téměř neliší.
Proč ji ale historikové považují za jedinou, která byla napsána na základě skutečné historické události? Jména Tyr /Čestmír/, Neklan ani Vlastislav jako kníže Lučanů nejsou přece historicky doložena. Pozoruhodné však na pověsti je, že v ní hrají roli místa, která nejsou smyšlená a skutečně existovala. Nejzajímavější je to u luckého hradiště Vlastislavi. Archeologické výzkumy přesně lokalizovaly existenci tohoto slovanského hradiště poblíž dnešního severočeského města Lovosic. I doba jeho existence v 9. století časově aspon přibližně odpovídá pověsti.
A samotné Turské pole? I toje známo. Dnešní obec Tursko se skutečně nachází v lokalitě místa někdejší bitvy. A na samotném Turském poli odkryli archeologové hned několik prastarých pohřebišt. A objevili i mohylu, postavenou údajně na památku statečného Tyra /Čestmíra/. Vše nasvědčovalo tomu, že pověst o Lucké válce je skutečně jedinou pravdivou ze starých českých pověstí. Jenže…. Při zkoumání nalezených ostatků kolem údajné Tyrovy/Čestmírovy/ mohyly přišlo zklamání. Ukázalo se, že jde nikoli o mohylu slovanskou, ale o pozůstatky pohřbu mnohem staršího a sice keltského, čemuž nasvědčovaly i nalezené ostatky. Blízká obec Tursko, zdánlivě pojmenovaná po Tyrovi také svým názvem neprokazuje památnou bitvu. Poměrně nedávno se totiž jmenovala Černuc a až díky pověsti o Lucké válce získala nový současný název.
Máme být tedy zklamáni nad tím, že i pověst o Lucké válce je pouhým výmyslem kronikářů? Tak jednoznačné,jako u ostatních pověstí to ale není. Základ pověsti je přece jen pravdivý. Minimálně v tom, že prokazuje dlouhý a nemilosrdný zápas slovanských kmenů/moderní historikové se existenci jednotlivých kmenů snaží popřít/na našem území o nadvládu nad ostatními kmeny. /A nejednalo se jen o kmen Lučanů, o kterém pověst vypráví./ Z tohoto zápasu vyšel nakonec vítězně kmen Čechů a rod Přemyslovců, kterému se nakonec podařilo všechny kmeny sjednotit a nakonec i vytvořit základy skutečného českého státu.