I o Dívčí válce už píše náš nejstarší kronikář Kosmas. Ale podoba jakou jí dal Alois Jirásek ve svých ,Starých pověstech českých“ jako by celý původní příběh dívek a žen jaksi úplně obrátila naruby. Nemá to ovšem na svědomí zdaleka jen Jirásek, ale téměř všichni Kosmovy kronikářští pokračovatelé.S totálním převrácením spíše humorného Kosmova původního příběhu začal už takzvaný Dalimil a korunu mu nasadil/kdo jiný/Václav Hájek z Libočan, ze kterého Jirásek u této pověsti čerpal především.
Původní Kosmův příběh přitom není rozhodně originálním výmyslem autora. Kosmas snad pro ulehčení své kroniky vypravuje českou verzi starých antických pověstí o Amazonkách. Sám na příběh odbojných dívek hledí spíše s humorným nadhledem a chce čtenáře především pobavit. Dívčí válka je pro Kosmu spíše hrou a slavností mladých lidí než nějakým bitevním polem s mrtvými. Nekončí vůbec tragicky,ale naopak zvesela. Jinoši se scházejí s dívkami na hradě Děvíně , vesele hodují a popíjejí, aby si posléze každý mladík jednu dívku vybral a odvedl domů. Po třídenní veselici na hradě Děvíně je hrad se souhlasem dívek podpálen /bez jakéhokili dívčího odporu/ a příběh končí epizodou v níž se ženy zcela dobrovolně dávají do trvalého područí mužů. V Kosmově podání je dívčí válka nevinnou selankou a jakousi pohanskou až bohémsky pojatou hrou. Kosmas neuvádí v příběhu žádné konkrétní jméno známé z Jiráska jako například Vlasta, Šárka,nebo Ctirad.
O dvě století později vypráví ve veršovaném podání příběh dívčí války takzvaný Dalimil. A hle už je v něm podstatná změna. Co bylo u Kosmy jakousi humoreskou je najednou u takzvaného Dalimila hrdinským eposem ze sklonku Přemyslovy vlády. Dalimil už zminuje jméno jakési spíše mužatky Vlasty, která štve ženy proti mužům. Trochu jinak než u Jiráska se u něj objevují i Ctirad a proradná Šárka.
V Dalimilově podání je zatím dívčí válka spíše sporem a hádkou než skutečným bojem. Dívky ve sporu prohrávají a ztrácejí nikoli životy,ale pouze ctnost.
Vlasta chce pomstít pohanění dívek nepředloženým útokem, ale muži naoplátku ničí a vypalují Děvín.
O skutečném boji mezi muži a ženami píše až zhruba 50 let po Dalimlovi kronikář Přibík Pulkava z Radenína.
A příběhu skutečnou korunu nasadil Václav Hájek z Libočan. Ten napsal napínavé drama prokompované a promyšlené do až neuvěřitelných podrobností. Hájek si k příběhu odojných dívek přimyslel řadu ,,nepochybně skutečných“ jmen- především dívek, které obsadil do hereckých rolí naprosto vymyšleného příběhu.
Hájek opět uvádí ve svém podání dívčí války ,,zaručeně přesné“ letopočty i to že válka žen s muži trvala plných 7 let!!! a byla plna neobyčejných ukrutností.
Přes všechny až neuvěřitelné výmysly se Hájkovi dlouho věřilo a nakonec i sám Alois Jirásek nejvíce detailů pro svou pověst o Dívčí válce načerpal právě z Hájkovy kroniky.