,,F.L Věk“/1898-1906/
Velmi rozsáhlý pěti-dílný román skvěle zobrazuje především počátky a první fázi doby národního obrození /časově od konce 70. let 18.století do začátku 19. století./ a částečně i začátek druhé obrozenecké fáze /končí s koncem napoleonských válek -1815/. Román znám především z filmového zpracování jako televizní seriál natočený na přelomu 60. a 70. let minulého století s Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli F.L. Věka. Osudy hlavního hrdiny románu F. L. Věka, pro kterého byla Jiráskovi vzorem postava skutečné historické osobnosti Františka Ladislavva Heka /1769-1847/ dobrušského kupce i autora zajímavých, žel německy psaných pamětí, jsou v románu sledovány od jeho narození až po dobu dospělosti, kdy už je ženatý i má děti raně dospělého věku. Jeho osudy jsou těsně spjaty s obrozeneckým úsilím první buditelské generace Thámovy a Puchmajerovy, jejíž stěžejní postavou byl tzv. modrý Abé-Josef Dobrovský.
Děj románu se odehrává střídavě ve východočeském městě Dobrušce a v Praze.
Stručný obsah
1. díl: Z raného dětství F.L. Věka je nejzajímavěji zobrazena postava starého Žalmana, který jako tajný nekatolík, zažíval řadu posměchu od svých spoluobčanů i pronásledování ze strany úřadů. Vrcholem jeho utrpení bylo zabavení Bible kralické úřady, které nepřímo zavinil malý Věk. V deseti letech se Věk dostal na studia do Prahy. Díky skvělému muzikálnímu talentu působil jako choralista v benediktinském klášteře. Na studiích ho silně ovlivnilo ,,zmrtvýchvstání“ zdánlivě mrtvého pátera Matyáše, které ho polekalo natolik, že vážně onemocněl. Po uzdravení se stal Matyášovým oblíbencem . Díky Matyášovi získal přístup do rozsáhlé klášterní knihovny, kde se splnil jeho sen a mohl co nejvíce číst. Dostal se i k zakázaným knihám /např. spisy Komenského/, které dále ovlivňovaly jeho další vzdělávání.
Studia však Věk nedokončil, protože nový císař Josef II. klášter zrušil. Ještě před uzavřením kláštera zachránil tajně pro mnichy i pro sebe řadu knih, které měly být rozprodány ve dražbě. Po návratu do Dobrušky tak mohl nejen ,,vrátit“ Žalmanovi Bibli kralickou, ale z odkoupených a poté otcem prodaných knih získal slušné peníze.
Díky nim mohl v Praze znovu studovat na universitě. V Praze se Věk blíže seznámil s hereckou rodinou Butteauových, ke které pravidelně docházel učit pohlednou, ale němou Paulu hře na housle. Do Pauly se brzy vážně zamiloval. Prostřednictvím Butteauových se seznámil se skvělým vlastencem, autorem českých divadelních her- doktorem Václavem Thámem, který Věka následně velmi podporoval ve vlasteneckém smýšlení. Přítelem Věka na studiích byla další známá osobnost českého národního obrození Šebestián Hněvkovský, se kterým ho pak spojovalo dlouholeté přátelství. V Praze se Věk věnoval více hudbě a divadlu než studiím, která naopak zanedbával. Díky tomu došlo k roztržce s Věkovým otcem,dobrušským kupcem, který ho nadále odmítl podporovat. Když nouzí zkroušený Věk navíc zjistil, že jeho tajná láska Paula miluje přítele Václava Tháma, rozhodl se Prahu opustit a vrátil se k rodičům do Dobrušky, kde ho zprvu od otce nečekalo nijak vlídné přivítání.
V Dobrušce působil Věk zpočátku spíše z donucení v otcově obchodě, ale velmi se mu stýskalo po Praze a pražských přátelích. Rozhodl se z Dobrušky tajně utéci do Prahy. Když se naskytla příležitost a otec ho poslal nakupovat zboží do Králík, setkal se tam zcela nečekaně s rodinou Butteauových, kteří jako členové kočovné herecké společnosti zrovna žili v bídě. Členem společnosti byl i přítel Václav Thám, který se mezitím oženil s Paulou. Právě v Králíkách Paula porodila a při této události se jí vrátila řeč. Přítel Thám Věkovi plánovaný útěk za nejistotou do Prahy rozmluvil a tak se F. L. Věk vrátil pokorně do Dobrušky.
2. díl- V Dobrušce Věkův otec kupec stále více chřadl a nakonec zemřel. F.L.Věk převzal otcův obchod. Brzy si na tuto práci zvykl a dařilo se mu. Myšlenkami se však často vracel do Prahy. Nakonec se se souhlasem matky do Prahy vypravil. Setkal se tam nejen s navrátivší/i když už nekompletní/ rodinou Butteauových, včetně Tháma a Pauly, ale našel i nové přátele-vlastence-náruživého hudebníka studenta medicíny Helda , starého vlasteneckého pátera ve výslužbě Vrbu i vydavatelství Česká expedice s V. M. Krameriem. Věk měl možnost při návštěvě Prahy v rodině Butteauových poznat nečekaně velké změny. Tou největší byla změna ve vztahu mezi Thámem a Paulou. Paulina někdejší láska k Thámovi ochladla a Václav Thám začal pít. Nejmladší dcera Butteauových pohledná Betty začala slušně zajištěnému Věkovi ,,nadbíhat“ v touze ,,ulovit“ ho do manželství.
Věk se k tomu postavil odmítavě a raději se vrátil do Dobrušky. V Dobrušce se věnoval hlavně svému obchodu a pomalu zapomínal na Prahu i pražské přátele. Tím spíš, když se jeho obchodu v Dobrušce dařilo a navíc si získal lásku prosté upřímné dívky-sirotka Márinky Snížkové, která našla velkou lásku v knihách, které Věk dobrušským sousedům půjčoval.
Do Prahy Věka přivedly až korunovační slavnosti při příležitosti korunovace Leopolda II. na českého krále. F.L. Věk pořádal vlasteneckou výpravu do Prahy, ve které byla i Márinka s babičkou. V Praze proběhly velké oslavy spojené s korunovací Leopolda II. a Věk se při nich setkal se všemi pražskými přáteli-vlastenci. Všichni sdíleli stejné vlastenecké nadšení. V Praze se také sblížil s Márinkou Snížkovou natolik, že se s ní po návratu do Dobrušky oženil.
K páteru Vrbovi přivedl vlastenecký rychtář Vavák mladou dívku, kterou představil jako posledního ženského potomka kdysi známé šlechtické rodiny Maternů z Květnic a zároveň požádal Vrbu, aby jí pomohl najít jejího příbuzného ,,obervachmaistra“ve výslužbě. Při následném hledání pomáhal i český vlastenec a spisovatel Šedivý, který se do dívky zamiloval. Po nalezení jejího příbuzného, začal Šedivý úspěšně vyučovat Maternovou němčině. Díky tomu později vyznal dívce lásku. Mladá šlechtična se však během pobytu u strýce ,,obervachmaistra“ natolik změnila a poněmčila, že na vlastence Šedivého nakonec zapomněla. A Šedivý pak zjistil, jak moc se v dívce zklamal.
3. díl- V Praze dostudoval Held medicínu a mimo-jiné léčil pátera Vrbu a jeho dnu. Manželství Tháma se dostalo do krize, když jeho žena Paula si našla milence v herci Amlingovi. Naopak Věkovo manželství v Dobrušce s Márinkou bylo šťastné a naplněno potomky. Za této situace navštívil Věk obchodně Prahu a setkal se s Thámem. Nepřímo a nechtěně odhalil nevěru Thámovy manželky, což v jeho rodině znamenalo vyvrcholení krize a hrozil rozchod s Paulou.
Nakonec se však Thám s Paulou usmířili. Věk chtěl založit v Dobrušce ochotnické divadlo, ale narazil na odpor úřadů, u kterých byl znám svými jistými sympatiemi k francouzské revoluci.
Vypukla nová válka s Francií a poznamenala osudy některých hrdinů románu. Thám byl propuštěn z pražského divadla a musel se uchytit u kočovné divadelní společnosti za kterou odešel z Prahy společně s Paulou. Stará paní Beauteová s dcerou Betty však zůstaly v Praze, protože Betty se stala matkou, ale její milenec ji opustil. Matka a Betty s dítětem poté žily v Praze v tísnivých podmínkách. Všichni pražští vlastenci a v Dobrušce i Věk byli nadšeni statečností ruského vojska, které válčilo s Francouzi. Věk podnikl cestu do ruského ležení, kde se setkal se zajatými Francouzi. Pro Věkovu jistou náklonnost k francouzské revoluci mu úřady nejprve zabavily české knihy, které půjčoval dobrušským sousedům, ale nakonec mu je vrátily.
Věka však postihla jiná rána. Jeho dům i veškerý majetek shořel při velkém požáru. Sám Věk byl při něm nepříjemně popálen a jen tak tak vyvázl holým životem.
4. díl- Hrozný požár postihl téměř celou Dobrušku. Věka po finanční stránce srazil na dno, když mu shořelo téměř vše-obchod, všechny peníze i české knihy, které půjčoval. Věkova rodina však požár přežila ve zdraví. V těžké situaci pomohli Věkovi přátelé, známí a půjčkou dokonce i úřady a kolegové obchodníci. Věk začal stavět nový dům, ale současně se silně zadlužil. Další starost měl o dospívajícího syna Václava, kterého mínil dát na studie, ale chyběly mu finanční prostředky. V této situaci pomohli Věkovi příbuzní a Václav mohl studovat na škole Piaristů v nedaleké Litomyšli. Díky ustavičným válkám pronikla velká bída do všech vrstev společnosti.
Snad nejvíce ji pocítil Thám s manželkou Paulou, kteří putovali s kočovnou divadelní společností.
Za situace, kdy všude byla bída o divadlo samozřejmě zájem nebyl. Thám se i s Paulou vrátil zestárlý a ošuntělý do Prahy, kde navíc znovu propadal alkoholu. Jeho manželka Paula zase hledala útěchu u bývalého milence herce Amlinga, se kterým obnovila styky. Nakonec Paula uprchla s Amlingem do Německa. Doktor Held se zamiloval do neteře baronky Skronské Lory. I když ta jeho lásku zpočátku opětovala ale baronka jí vybrala jiného manžela, se kterým se sice vzali, ale po čase od něj pro jeho nevěru odešla. Věk navázal styky s vlasteneckým a literárně činným farářem Zieglerem. Nastal rok 1811, který přinesl celé rakouské říši těžkou ránu. Byl vyhlášen státní bankrot a cena peněz klesla na pětinu. Starý páter Vrba díky této ráně zemřel.
Bankrot silně postihl i samotného Věka. Cena jeho peněz klesla o pětinu, jeho velké dluhy však zůstaly ve stejné výši
5. díl- Státní bankrot postihl kromě samotného Věka i jeho syna Václava. Ten toužil odejít na další studie do Prahy, ale nebyly na ně peníze. V těžké situaci však pomohl Věkův přítel farář Ziegler. Ziegler mimoto přesvědčil Věka i syna Václava aby své vlastenecké smýšlení dali najevo přijetím dalšího křestního jména. A tak František Věk přijal nové jméno Ladislav a syn Václav pak Vladislav. Syn se pak vydal do Prahy sice s nedostatkem peněz, ale s výborným doporučením nejen od Zieglera. Díky tomuto doporučení se Václav v Praze uchytil. Na studia si přivydělával jako písař v advokátní kanceláři. V Praze se Václav seznámil s českými vlastenci. Vlastencům včetně Václava se podařilo prosadit pořádání českých divadelních her s výtěžkem ve prospěch chudých. V Praze se navíc Václav seznámil se vzdělaným doktorem Srnkou zarytým odpůrcem absolutismu a naopak nadšencem pro francouzské osvícence. K vlastenecké činnosti byl doktor Srnka zpočátku skeptický. K optimismu ho přivedl mistrný překlad Miltonova ,,Ztraceného ráje“ do češtiny od velikého jazykovědce Josefa Jungmanna. V Praze Václav Věk prožil i nenaplněný citový vztah s hezkou i vzdělanou dívkou Katinkou, do které se zamiloval, ale ona se provdala za jiného muže. V době porážky francouzských Napoleonových vojsk dokončil Václav v Praze právnická studia.
Pokračovala tragedie Václava Thama a jeho manželky Pauly, kterou milenec Amling nakonec opustil. Zničená Paula žila ve výčitkách a velké bídě. Vážně nemocný Thám se o tom dozvěděl a vydal se za Paulou . Po dlouhém hledání ji v Haliči našel, ale už ne živou, nýbrž právě pohřbenou.
Na manželčině hrobě Thám stačil Paule odpustit, ale zakrátko též zemřel a byl pochován vedle ní.
Mladý Václav Věk po ukončení studií z Prahy odchází na místo služby při vrchnostenském úřadě s předsevzetím, že otce F.L. Věka vezme brzy k sobě. Při odchodu se loučí s doktory Heldem a Srnkou i dalšími upřímnými českými vlastenci. Všichni jsou přesvědčeni, že ,,česká svíce ještě nedohořela, ne , a už ji nesfouknou“.
Vlastní názor na román i porovnání románu s filmovým zpracováním v třináctidílném televizním seriálu:
Alois Jirásek zobrazil ve svém románu dobu národního obrození, zejména jeho počátky a první fázi obrození, jejíž vyobrazení je dle mého názoru cennější. Vzhledem k tomu že román končí souběžně s koncem napoleonských válek v Evropě/bitva národů u Lipska, ve které byl Napoleon poražen proběhla roku 1813 a následná bitva u Watterloo roku 1815 byla už jen Napoleonovou ,,labutí písní“/ zasáhl částečně Jirásek především v postavě Věkova syna Václava i do druhé obrozenecké fáze, která skončila v podstatě až porážkou revoluce v roce 1848.
Jirásek správně zobrazil dobu národního obrození jako zápas o povznesení již nebezpečně zanikajícího českého jazyka, zejména prostřednictvím nové česky psané literatury a prostřednictvím českého divadla. Správně též vystihl, že české národní obrození se vyvíjelo souběžně s důležitými událostmi v celé Evropě, jako byla francouzská revoluce, následné napoleonské války i statečná obrana ruského národa proti Napoleonovi. Ústřední postava románu F.L. Věk i větší část buditelů se vyvíjí souběžně s hesly francouzské revoluce-volnost, rovnost, bratrství. V Jiráskově románu vystupuje celá řada významných historických osobností především nadšených buditelů. Z historického hlediska je z nich hlavní hrdina vlastně jen vedlejší postavou. Významem ho převyšují takové osobnosti jako Josef Dobrovský/byt v románu přímo nevystupuje/, Václav Thám i jeho bratr Karel Ignác, Václav Matěj Kramerius, Šebestián Hněvkovský a řada dalších. Ti všichni mají díky nezměrnému nadšení pro záchranu i obrodu a povznesení českého jazyka i celého národa ohromný a dnes jen málo doceněný význam.
Žel osobně jsem četl román F. L. Věk v době minimálně před 25 lety a poté jen opakovaně sledoval stejnojmenný televizní seriál, který jsem si pro vlastní potřebu stáhl do počítače díky internetu. Naštěstí stále vlastním své čtenářské deníky, kam si obsahy přečtených knih i své vlastní názory na ně již dlouhá léta zaznamenávám. Díky tomu mohu srovnat napsaný román s filmovým zpracováním v televizním seriálu, který jsem viděl vícekrát. V televizním seriálu není román zobrazen celý. Snad je to tak i správné. Seriál končí v době kdy již ženatý dobrušský kupec F.L. Věk se těší z nedávno založené rodiny i dvou malých potomků, přes nevoli vrchnostenských úřadů ochotně půjčuje dobrušským sousedům české knihy a snaží se v Dobrušce rovněž přes nevoli úřadů založit české divadlo. Přestože je terčem nepochopení i pronásledování ze strany vrchnosti je odhodlán ve své vlastenecké činnosti dále pokračovat.
Takto ale končí přibližně třetí díl Jiráskova románu. A co ty další dva? Pravda i z nich se do televizního seriálu některé momentky promítly, ale jen v minimální míře. Ze seriálu se už nic nedozvíme o velkém požáru v Dobrušce, který samotného Věka tak těžce finančně postihl, ani o státním bankrotu v roce 1811, který vše dokonal. Nedozvíme se jak se dále vyvíjel osud Václava Tháma a jeho manželky Pauly. / V seriálu je poslední zmínka o Thámovi ve scéně, kdy i s Paulou odjíždějí z Prahy ke kočovné divadelní společnosti./ Nedozvíme se nic o synovi F.L. Věka Václavovi v době jeho dospívání i rané dospělosti, byt právě Věkův syn Václav v posledním díle románu svou důležitostí samotného F.L. Věka převyšuje. Je škoda, že televizní seriál nezobrazil celý Jiráskův román? Snad. Důležitější však je, že hlavní význam i smysl románu zůstal v seriálu zachován. Konec u obou zpracování-původním písemném i televizním je vlastně stejný. Obě zpracování končí odhodláním hrdinů pokračovat v obrozenecké vlastenecké činnosti přes všechny překážky i nadále. A je tedy svým způsobem jedno zda toto odhodlání je vyjádřeno ústy F.L.Věka, jako v seriálu, nebo ústy jeho syna Václava jako v původním románovém zpracování.
Luboš Hora-Kladno