Opět rozsáhlý třídílný román zachycuje první vrcholné období husitské revoluce především v roce 1420, kdy došlo k založení Tábora, slavnému vítězství nad první křížovou výpravou v bitvě na Vítkově i boji zdravého jádra husitství s ultralevicovou sektou Adamitů/přesněji tzv. Pikhartů/ Jednotlivé tři části románu s názvy ,,Skonání věku“, ,,Kruciáta“ a ,,Boží zástup“ mají své názvy v podstatě shodné s těmito třemi hlavními událostmi v prvním vrcholném období revoluce v roce 1420/k vyhlazení sekty Pikhartů došlo ale až v roce 1421/
Náboženské husitské hnuti zachvátilo celý národ. Drobní zemané, sedláci i členové poddanské chudiny prodávají, nebo dokonce pálí svůj majetek a směřují ke vznikajícímu Táboru, kde má být vytvořena nová rovnostářská společnost sobě rovných takzvaných bratří bez pánů a poddaných. Na cestě do Tábora husité ničí kláštery a hubí nepřátele kalicha. Na Táboře vzniká rychle nové město. Jeho obyvateli však nejsou jen upřímně věřící ale i příznivci blouznivé ultralevicové sekty tzv. Adamitů.
Probošt vypáleného louňovického kláštera prchá s novickou Martou a sakristiánem před vzbouřenými husity do bezpečí. Jako nepřátelé kalicha mohou od revolučních husitů čekat jen smrt. Na útěku jsou ochráněni vladykou Ctiborem z Hvozna. Ctibor žije na své tvrzi společně s dcerou Zdenou, horlivou zastánkyní Husova učení a synem Ondřejem z Hvozdna. Louňovický probošt i jeho společníci se díky Ctiborovi zachrání a dostanou do bezpečí na rožmberský hrad Příběnice. Samotný vladyka Ctibor váhá zda se také nemá vydat do Tábora, zvláště, když ho k tomu přemlouvá dcera Zdena. Ta posléze odchází do rovnostářského Tábora vstříc zcela novému životu sama. Ctibor se synem Ondřejem ji tam následují až později.
V Táboře se Zdena z Hvozdna rychle zabydluje a obětavě tam ošetřuje místní raněné a nemocné. Setkává se tam s kazateli Kánišem a Bydlinským, kteří jsou oba příslušníky ultralevicové sekty Adamitů/Pikhartů/. Zvláště Bydlinský/umírněnější z obou kazatelů/ má na ni brzy velký vliv.
Mezitím Praze bezprostředně hrozí nebezpečí vpádu první křižácké výpravy do Čech. Praha volá o pomoc. Její hlas se dostane i do Tábora. Tam jsou však na pomoc Praze rozdílné názory. Poblouznění sektáři Adamité v čele s Kánišem a Bydlinským považují Prahu za hříšné město a pomoc odmítají. Zdravé husitské jádro v čele s hejtmanem Janem Žižkou, ve kterém jsou i nově příchozí- Ctibor z Hvozdna i jeho syn Ondřej však s pomocí Praze vůbec neváhá. Větší část táborských obyvatel s Žižkou v čele pak odchází z Tábora na pomoc Praze. Příslušníci sekty Adamitů v čele s Kánišem a Bydlinským však na Táboře zústávají a s nimi i Zdena z Hvozdna, která se až příliš dostala do vlivu kazatele Bydlinského.
Louňovický probošt jako posel mocného Oldřicha z Rožmberka-zarytého katolíka se vydává za císařem Zikmundem-vrchním velitelem první křížové výpravy do Kutné Hory,odkud se plánuje konečný útok křižáků na Prahu. V Kutné Hoře je domluven společný plán odpůrců husitů. Zatímco Zikmundovi křižáci zaútočí na Prahu, ve stejnou dobu napadne vojsko Oldřicha z Rožmberka posílené cizáckými žoldnéři oslabený Tábor. Žižka se o plánu nepřátel dozví a posílá Táboru na pomoc část svého vojska, ve které jsou i Ctibor z Hvozdna a jeho syn Ondřej. V bitvě o Tábor jsou nepřátelé husitů na hlavu poraženi. V táboře nepřátelského vojska jsou zadrženi louňovický probošt i se svým sakristiánem a novickou Martou. Zatímco probošt se sakristiánem jsou jako zarytí odpůrci kalicha husity upáleni, krásnou a nevinnou novicku Martu zachraňuje mladý Ondřej z Hvozdna a následně se o ní obětavě stará.
Jeho otec vladyka Ctibor je v boji vážně raněn a dopraven na Tábor. Tam ho ošetřuje jeho dcera Zdena, která však už příliš propadla vlivu sektářského kazatele Bydlinského a chce se stát jeho manželkou. Otec Ctibor však s jejím manželstvím hrubě nesouhlasí, protože přívržence sekty Adamitů nenávidí, když sekta silně narušuje jednotu v Táboře. Dále se ukazuje se že po Zdeně touží kromě Bydlinského i druhý vášnivější a fanatičtější kazatel Adamitů Kániš. Zdena však miluje Bydlinského. Mezi Kánišem a Bydlinským proto vzniká silná rivalita.
Mezitím v Praze v bitvě na Vítkově poráží Žižkovo husitské vojsko, ve kterém je i mladý Ondřej z Hvozdna na hlavu křižáckou výpravu.
V Táboře sílí útoky sekty Adamitů proti zdravému husitskému jádru. Nakonec jsou Adamité vypuzeni z Tábora do nedalekého podhradí husity dobytého hradu Příběnice.
Tam nacházejí členové sekty mezi kterými je vedle Kániše a Bydlinského i Zdena z Hvozdna své útočiště. V podhradí Příběnic se členové sekty dopouštějí některých fanatických výstředností. Kániš se nesmířil s tím, že si Zdena zvolila za manžele Bydlinského a popudí zfanatizovaný dav Adamitů proti oběma. Pomoc jejího otce Ctibora z Hvozdna, který proti fanatické sektě poslal oddíl husitských vojáků přichází pozdě. Členové sekty jsou sice rozprášeni, ale Zdena s Bydlinským umírají společně v hořícím domě v příběnickém podhradí.
Vlastní názor na román:,,Proti všem“
Jiráskův román ,,Proti všem“ jsem sice četl, ale již před poměrně vzdálenou dobou. Mám však doma jeho filmové zpracování režisérem Otakarem Vávrou, které si opakovaně pouštím. Filmové zpracování má oproti Jiráskovu psanému románu určitě jisté drobné odchylky. Navíc se ve svém hodnocení nebudu řídit jen Jiráskem, ale i odbornou literaturou historického faktu. Jedná se především o zobrazení sekty Adamitů/správněji Pikhartů/. Sekta nebyla zcela vyhlazena v roce 1420, ale až na podzim následujícího roku 1421 v Ostrově nad Nežárkou, kam se její poslední příslušníci uchýlili. Nejvyšším ideologem sekty nebyl ve skutečnosti ani Kániš, ani Bydlinský, ale jistý Martínek Húska, známější pod přezdívkou Loquis. Ten byl nakonec husitskými odpůrci blouznivé sekty upálen ve zabedněném sudu, politém smůlou. Nepamatuji si již přesně, zda Loquis vystupuje v Jiráskově románu, ale každopádně ve Vávrově filmovém zpracování o něm není jediná zmínka, což je jistě na škodu hodnověrné historické skutečnosti. Jinak román ,,Proti všem“ skvěle zobrazuje první vrcholné období husitské revoluce v roce 1420 se všemi jeho klady i případnými zápory. V románu je zobrazena rozhodná obrana kalicha jak proti křížové výpravě a králi Zikmundovi a jeho domácím spojencům z řad katolické šlechty i církve tak proti zneužití vyznávání kalicha ze strany ultralevicové sekty Adamitů/Pikhartů/. Do děje jsou skvěle zasazeni vladyka Ctibor z Hvozdna, jeho syn Ondřej a především dcera Zdena, která propadla názorům blouznivé sekty a nakonec se stala jejich obětí. Prostřednictvím těchto tří hrdinů dokázal Jirásek skvěle zobrazit rozsáhlost husitského hnutí i s jeho vnitřními ideologickými rozpory. V románu se zobrazuje více ideologií i osobních vůlí a každá tíhne k vyhraněnosti. Jak je pro Jiráska typické i v tomto díle prosazuje toleranci. Ta je zřejmá především na členech sekty Bydlinském a jeho vyvolené manželce Zdeně z Hvozdna, k jejichž přesvědčení je na rozdíl od fanatického Kániše Jirásek poměrně benevolentní. Váží si především lidí pevného a upřímného přesvědčení a v tomto smyslu koncipoval své příběhy.
Luboš Hora-Kladno