Trilogii z období husitské revoluce tvoří tři rozsáhlé třídílné Jiráskovy romány. Období těsně před revolucí je zobrazeno v románu ,,Mezi proudy“, vrcholné období spojené se založením Tábora a bitvou na Vítkově představuje román ,,Proti všem“ a doznívání revoluce v takzvaném ,,hnutí bratříků“ na Slovensku/to bylo tehdy převážně částí Uherského království/ pak zobrazuje román ,,Bratrstvo“.
,,Mezi proudy“
První díl : ,,Dvojí dvůr“
Román líčí problematický vztah dvou dvorů. Tím prvním je královský dvůr lidového, i když problematického krále Václava IV, tím druhým pak palác reakčního pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna.
Tři pražští studenti jsou přepadeni a zajati v křivoklátských lesích. Posléze je královský lovčí Jíra z Roztok, který je předtím tajně vyslechl podrobí zkoušce. V té obstojí jediný student -Jan. Toho pak samotný Jíra podporuje na studiích v Praze.
Janův příbuzný již obstarožní ,,Ohnivec“ Šíp je královským lesníkem v křivoklátských lesích. Podruhé se ožení s podstatně mladší a koketní ženou. Té si na výjížďce v křivoklátských lesích všimne tehdy ještě mladý a elegantní arcibiskup Jan z Jenštejna a Šípovi manželku odloudí. Žena uteče za Jenštejnem do Prahy, ale arcibiskup ji brzy zavrhne. Žena pak končí v utajení v klášteře a provázejí ji nejen pocity provinění, ale i nesdělených a umlčených křivd.
Obstarožní lesník Šíp, kterému se dostalo povýšení na ohnivý dvůr je tak po útěku ženy zbaven radosti a touží po spravedlivém usvědčení viníků svého neštěstí. K životu ho probudí právě příbuzný Jan-pražský student. I Šíp si postupně uvědomuje pozitivní snahy, které sílí na pražské universitě. Týkají se nerovného vztahu Čechů a Němců v Praze i mravní očisty zesvětštělé církve.
Šíp obtížený bolestí panské křivdy v čele vzbouřeného davu pálí arcibiskupské statky a ukládá synovci Janovi úkol bojovat za mravní očistu církve i společnosti.
Elišce-sestře malíře Chvala nabízí manželství německý student Frovin, ačkoli má své závazky jinde. Elišky se zastane český student Ctibor, který je však proradným Frovinen těžce zraněn. Ctibor se na smrtelné posteli vyzná Elišce ze své lásky a umírá. Eliška poté rezignuje na život a odchází do kláštera. V něm se jako sestra Benigna setkává s někdejší Šípovou manželkou. Té pomůže usvědčit arcibiskupa Jenštejna z jeho krutého jednání. Prostá žena, která v minulosti probudila v Jenštejnovi vášeň ho nyní přivedla k výčitkám svědomí a pokání. Svedená a opuštěná Šípova manželka poté umírá v klášteře.
Arcibiskup Jenštejn se však ani po svém pokání díky svým vychytralým podřízeným nedokáže přiblížit lidu ani králi Václavu IV. Chce na svůj úřad rezignovat, ale nakonec v něm setrvá. /příběh se odehrává v 80. letech 14.století/.
Druhý díl: ,,Syn ohnivcův“
V Praze probíhají protižidovské pogromy kvůli urážce kněze a svátosti. Kupec Kříž a doktor Osvětlo se marně snaží krotit protižidovské vášně. Při pogromu je zraněn Šípův syn- Jan Ohnivec, který se díky tomu seznámí s Osvětlovou neteří Alenou. Židovka Malka, která si za nerozvážný čin svého otce nemůže být jista životem ani před samotnými Židy je dána do kláštera svaté Anny a tam vychovávána křesťansky. Z toho ji však do židovského gheta unese Josef, který je však nevědomky zrazen žárlivou Rechou. Ukazuje se že Josef je stíhán za účast na pokusu otrávit krále Václava IV.
Ovdovělý král Václav IV, se podruhé oženil s Žofií Bavorskou. Prostřednictvím králova kouzelníka Žita, kterého najali královi nepřátelé -páni z Rožmberka a arcibiskup Jan z Jenštejna dojde k neúspěšnému pokusu krále Václava otrávit. Jan Ohnivec však proti-královské intriky odhalí a je za to králem odměněn. Poté se žení s neteří doktora Osvětla Alenou.
Kupec Kříž po brutálním protižidovském pogromu usiluje o vybudování Betlémské kaple, kde by byla hlásána náboženská i názorová tolerance. To se podaří a na konci druhého dílu románu je Betlémská kaple otevřena. /příběh se odehrává na samém konci 14. století/
Třetí díl: ,,Do tří hlasů“
Zmatky v českém království nabývají na síle. Probíhá drobná domácí válka mezi králem Václavem IV. a vysokou šlechtou. Do popředí se dostává králova vrtkavost, nestálost , nechut řešit problémy i jeho prchlivá povaha. Arcibiskup Jan z Jenštejna odchází ze země a záhy umírá. Král je českou šlechtou zajat a na různých místech vězněn.
Starý Ohnivec Šíp se dostane do Betlémské kaple, kde slyší Husova kázání. Husovým názorům doslova propadne. Setkává se se synem Janem Ohnivcem a nutí ho k náboženským rozpravám podle Husových názorů. Janu Ohnivci se však spíše stýská po mladé rodině, když sám musí být ve službách vězněného krále na různých královských hradech.
Starého Ohnivce Šípa zabije Kumán z uherského vojska Václavova bratra krále Zikmunda.
Uherské vojsko je rozprášeno, ale Ohnivcův dvůr končí v plamenech.
Václav se z vězení vrací na královský trůn, ale je nemocný a velmi popudlivý. To je příčinou nových velkých sporů a zmatků.
Do děje vstupuje ve třetím díle i Jan Žižka, kterému Rožmberkové vypálili rodný Trocnov. Samotný Jan Žižka se po dramatickém skrývání před Rožmberky nakonec dostane do Prahy, kde je díky přímluvě Jana Ohnivce přijat do služeb krále Václava.
Král Václav usiluje o odstranění tehdejšího církevního schizmatu/dvoj i trojpapežství/ a chce aby ho pražská universita podpořila. Její německý rektor to však odmítne. Králi Václavu došla trpělivost a proto rád souhlasí s vydáním Dekretu kutnohorského, který upravuje poměr hlasů na pražské universitě ve prospěch Čechů. Němečtí profesoři i studenti z Prahy na protest odcházejí a to je jednou z prvních předzvěstí blízké husitské revoluce.
/příběh se odehrává v prvním desetiletí 15. století/
Vlastní názor na román Mezi proudy:
Jirásek ve svém rozsáhlém románu zobrazuje období téměř celých třiceti let/zhruba od začátku osmdesátých let 14. století až do konce prvního desetiletí 15. století. Dobře se snaží vykreslit bouřlivou dobu plnou zmatků v předvečer husitské revoluce která všemi svými problémy musela zákonitě v revoluci nakonec vyústit. Těch konkrétních problémů byla celá řada-spory krále s arcibiskupem a katolickou církví, spory krále s vysokou šlechtou i bratrem Zikmundem, spory mezi českým a německým obyvatelstvem především v Praze, problém Židů a pogromy na Židy, i stále větší útlak českých poddaných. V románu jak je pro celé dílo Aloise Jiráska typické vystupuje množství skutečných historických postav, ke kterým si některé postavy autor přimyslel a na jednotlivých osudech historických i přimyšlených postav se snaží důležité historické období před husitskou revolucí vykreslit. Román je psaný čtivým způsobem a dobře a poutavě /snad na některé drobné nepřesnosti ryze z hlediska přesné historie, které ovšem Jirásek ve své době přesně neznal/ vykresluje dobu v Čechách krátce před vypuknutím husitské revoluce.
Luboš Hora-Kladno