Hned čtyři američtí prezidenti se stali obětí atentátu. Prvním byl v roce 1865 Abraham Lincoln, následovali v roce 1881 James A. Garfield , v roce 1901 William Mc Kinley a konečně v roce 1963se stal obětí v americkém městě Dallasu John Fitzgerald Kennedy. Před zavražděním Kennedyho se nejvíce vzpomínalo na atentát na Abrahama Lincolna zarytého a obětavého zastánce protiotrokářského systému a vítězného prezidenta občanské války Severu proti Jihu ve Spojených státech ke které došlo v letech 1861-65.
Když se Lincoln stal v pořadí již šestnáctým americkým prezidentem Spojených států amerických , dlouho doutnající spor o otrokářský systém přerostl v krutou občanskou válku. Mezi Lincolnovým zvolením v listopadu 1860 a nastoupením do úřadu v březnu 1861 se od severních států tzv. Unie odtrhlo sedm států jižanských, které vytvořili nezávislou takzvanou Konfederaci s hlavním městem Richmondem a prezidentem Jeffersonem Davisem. Později se ke Konfederaci přidali další čtyři státy.
Spor mezi Unií a Konfederací byl jasný. Zachovat, nebo zrušit otrokářský řád, který do té doby ve Spojených státech ostudně přetrval a týkal se především černošského obyvatelstva. Konfederace potřebovala černochy udržet jako otroky a tím levnou pracovní sílu na svých zemědělských plantážích. Průmyslová Unie zase potřebovala masy těchto obyvatel jako pracovní sílu pro rychle rostoucí americký průmysl.
Válečný konflikt Severu s Jihem se nakonec protáhl na celé čtyři roky a na obou nepřátelských stranách v něm zahynulo více než šest set tisíc lidí a další statisíce utrpěly zranění.
Vyčerpaný národ se dočkal míru až 9. dubna 1865 , kdy vrchní velitel jižanských armád generál Robert E. Lee složil ve virginském Appomattoxu kapitulaci do rukou vrchního generála Unie Ulyssese S. Granta.
Pouhých pět dní po této události se vítězný prezident Abraham Lincoln rozhodl zajít s manželkou v hlavním městě Washingtonu do divadla, aniž měl tušení, že se mu tato návštěva stane osudnou.
Lincoln jako zarytý nepřítel otrokářského systému byl nenáviděn fanatickými Jižany.
Jeden z nich jistý John Wilkes Booth, příslušník slavné herecké rodiny chladnokrevně vešel do prezidentovi nestřežené lože a jediným výstřelem zasáhl Lincolna zezadu do hlavy. Poté se pokusil z divadla uprchnout a počátek jeho útěku byl kupodivu zdařilý.
Z lože seskočil na jeviště a třebaže si při seskoku zlomil nohu , podařilo se mu dostat k připravenému koni a od divadla uniknout. Po dalších čtrnácti dnech byl však vypátrán zraněný a skrývající se v jedné stodole ve Virginii. Jeho definitivní konec není zcela jasný. Bud byl zastřelen pronásledovateli, nebo se zastřelil sám ve chvíli kdy jeho pronásledovatelé stodolu zapálili. Kromě vraha Bootha se příprav atentátu účastnilo dalších devět osob. Čtyři tito spiklenci byli odsouzeni k trestu smrti oběšením, další čtyři k mnohaletému žaláři a jeden z nich byl překvapivě soudem osvobozen.
Luboš Hora-Kladno