Mé nejoblíbenější Turgeněvovy prózy

„Předvečer“

Tenhle román se mi od Turgeněva líbil úplně nejvíc. Důvod je prostý. Předvečer se od ostatních Turgeněvových románů výrazně liší v tom, že hlavní hrdina není věčně přemítající šlechtický váhavec, ale neurozený a tím i lidu bližší, muž vůle k činu, rázný a sebejistý ,,nový člověk“rozhodnutý nejen uvažovat o vhodné proměně
společnosti, ale ji i sám provést. V tom Turgeněv citlivě a popravdě reagoval na základní posun v tehdejší ruské společnosti, kde se na přelomu padesátých a šedesátých let v souvislosti s rozpory o způsobu zrušení nevolnictví dostávala do čela společenské aktivity ,,nová mládež“ velice radikálního zaměření. Pro Turgeněva je příznačné, že ji napoprvé neztělesnil v postavě z ruského prostředí,ale v bulharském studentu Insarovovi, který se v Rusku připravuje na boj proti
tureckým utlačovatelům své vlasti. Insarov všemi svými povahovými rysy ideálně odpovídal kladnému lidskému typu po jakém volala rychle dozrávající  potencionálně revoluční situace v Rusku. A nebyl by to Turgeněv, aby se v jeho ,,Předvečeru“ zase neobjevil motiv lásky. Ten v tomto případě zastupuje hlavní ženská postava Jelena Stachovová, nejaktivnější ženský typ v celé Turgeněvově tvorbě. Jelena pro niž otec vyhlédl ,,vzorného“ a ,,zásadového“ ženicha-úředníka
Kurnatovského hledá však něco úplně jiného. Do Insarova, stejně jako on do ní se vášnivě zamiluje, bez ohledu na třídní rozdíly mezi slečnou z vážené šlechtické rodiny a chudým studentem bez domova. Jedná se o typ neobyčejně energické a samostatně uvažující ženy s napjatě vzrušujícím pocitem ,,v předvečer“ velkých událostí. Samostatně a proti vůli rodičů se rozhoduje doprovázet Insarova na Balkán, kde se schyluje k protitureckému povstání. Insarov, jehož zdraví bylo podlomeno předchozím dlouhodobým pracovním vypětím a nouzí, cestou náhle umírá, avšak Jelena již natolik srostla s jeho myšlenkami a dílem, že přesto odjíždí na vzbouřenecké území patrně navždy a pro smrt.

Napsat komentář