13 – Dílo Karla Havlíčka Borovského tentokrát spíše stručně
Osobně více než samotného díla Karla Havlíčka Borovského si vážím jeho veliké osobní statečnosti, až úmorné aktivity i ryzího charakteru v jeho nedlouhém, ale až neuvěřitelně aktivním životě. Proto jsem se ve své práci nepoměrně více zabýval jeho životem. Jeho spisovatelskému dílu se budu věnovat už podstatně méně. Havlíček je pro mě především skvělým novinářem a částečně i politikem. Ostatně jeho dílo není ani příliš rozsáhlé. Pomineme -li velký počet jeho nedostižitelných epigramů a dva sborníky novinářských článků s názvy ,,Duch Národních novin“ a ,,Epištoly kutnohorské“ jedná se vlastně jen o prozaicky zpracované ,,Obrazy z Rus“ a tři rozsáhlejší satirické veršované eposy ,,Tyrolské elegie“ ,,Křest svatého Vladimíra“ a ,,Král Lávra“. Všechny veršované eposy napsal, respektive dokončil až ve vyhnanství v tyrolském Brixenu, kde se nemohl věnovat novinářské práci. Myslím si, že největší kulturně – politický význam Karla Havlíčka je právě v jeho novinových článcích.
Epigramy Karla Havlíčka Borovského
Už za svého pobytu v carském absolutistickém Rusku, kde stále existovalo nevolnictví začal Havlíček tvořit i básnicky. Na tuto činnost se připravoval důkladným studiem lidové slovesnosti především české a slovanské vůbec. Jeho nejvlastnějším veršovaným útvarem je epigram. Havlíček je skutečným a těžko napodobitelným mistrem epigramu. Ve svých většinou velmi krátkých epigramech skvěle uplatňuje svůj sklon k racionalistické břitkosti, výrazové lapidárnosti i satirické kritičnosti. Epigramů napsal kolem dvou stovek. Některé z nich jsou i překlady. Epigramy jsou zaměřeny do pěti směrů-,,církvi, králi, vlasti,múzám a světu“. Už z toho je zřejmý jejich široký záběr a svými epigramy Havlíček velmi ostře útočí nejen na rakouský absolutismus, ale i na domácí politickou reakci a na představitele církve.
Sám znám množství jeho epigramů zpaměti. K nejoblíbenějším patří: Selský
,,Farář dělá z chleba a vína
pro duše selské tělo a krev:
sedlák dělá tělem i krví
pro tělo kněžské víno a chléb“.
Bůh, náš Otec, pro chování
deset nám dal přikázání,
ale církev, naše Mát,
zkrátila je v jedno: Plat!“
,,V nouzi dá ti radu mnohý dobrý přítel,
ale málokterý dá ti mouky pytel“.
Etymologický
,,Jezovit pochází spíše
od ježka než od Ježíše.!
Talenty
Pavlu hůř a Petru líp,
ticho, závist, ticho!
Kacířům dal Pán Bůh vtip,
svaté církvi břicho.“
Etymologický
,,Odkud vzalo-zkouším žáky-
jméno Rakous počátek?-
Od raků, neb oni také
chodí pořád nazpátek!“
Účinky bělohorské bitvy
,,Pokavaď se z Čechů kacířství nesmeklo,
měli v Čechách nebe a po smrti peklo:
co nám Ferdinande, osud poslal tebe,
máme v Čechách peklo a po smrti nebe.
Zle matičko zle
Poctivému hrozí jenom hlad,
zloději zas jenom šibenice,
český literát má trampot více:
jemu hrozí hlad i šibenice“.
Dva sborníky Havlíčkových novinářských prací
,,Duch Národních novin“ /1851/
Jedná se o výbor článků z ,,Národních novin“ Z článků je mimo-jiné zřejmé, že i když Havlíček-novinář zastával vždy především politické zájmy českých liberálů, po porážce revoluce 1848 bojoval už zcela otevřeně proti rakouské vládě a tím se již přiblížil stanovisku svých dřívějších oponentů radikálních demokratů. Svými články ovlivňoval i kruhy nejprostších čtenářů a tím upevňoval základnu protivládního odporu v lidových vrstvách.
,,Epištoly kutnohorské“/1851/
Je to výbor Havlíčkových článků z časopisu ,,Slovan“, který krátce vycházel v Kutné Hoře.
V těchto článcích bojuje především proti hlavnímu spojenci a podporovateli rakouského absolutismu-proti církvi a její hierarchii i klerikalismu.