Svůj první velký román napsal Viktor Hugo již v roce 1831. Jedná se o velmi pěkný historický román, jehož děj se odehrává v 15. století v Paříži za vlády krále Ludvíka XI. Jak je pro Viktora Huga typické jedná se o romantický román, plný vzrušujících událostí, zvratů i hlubokých kontrastů. Autor v něm popisuje různé společenské vrstvy od krále, přes vysoké duchovenstvo,šlechtu a studenty až po společenskou spodinu,zločince, žebráky, nebo prostitutky. Čtenáři jsou seznámeni i s historickými místy středověké Paříže , především s ústředním chrámem pařížskou katedrálou Notre Dame /Chrám Matky Boží/
S tímto chrámem je spojen osud jednoho z hlavních hrdinů románu-ohyzdného, téměř hluchého a na jedno oko slepého hrbáče Quasimoda. Toho se jako opuštěného nemluvněte ujal kněz z chrámu Frollo a později z něj učinil zvoníka V Notre Dame. Quasimodo je mu za to i v dospělosti vděčný. Zatímco hrbáč Quasimodo vystupuje v románu jako vysoce kladná postava, je naopak páter Frollo postavou vyloženě zápornou a pokryteckou. Frollo se zamiluje do krásné cikánky Esmeraldy a třebaže je vázán kněžským celibátem pokusí se jí prostřednictvím Quasimoda zmocnit. Na Frollův příkaz se pokusí Quasimodo Esmeraldu pro svého opatrovníka unést. Únos Quasimodovi překazí velitel pařížských lučištníků krasavec Phoebus, do kterého se poté krásná Esmeralda zamilovala. Quasimodo je zatčen a odsouzen k trestu na pranýři, kde zmírá žízní. Esmeralda se nad ním slituje a dá mu napít. Ohyzdný Quasimodo se do krásné cikánky Esmeraldy nešťastně zamiluje, podobně jako je zamilován jeho opatrovník Frollo. U obou je to zcela marná láska s tím rozdílem,že Quasimoda Esmeralda lituje, zatímco zlého pokrytce Frolla nenávidí. Sama je zamilována do Phoeba, který ji ale jako pouhý ,,sukničkář“ využívá jen k povyražení. Frollo ze žárlivosti zaútočí na Phoeba a pokusí se ho zabít. Phoebus však přežije. Z pokusu o vraždu Phoeba je nespravedlivě odsouzena Esmeralda a odsouzena k trestu smrti mimo jiné za čarodějnictví.
Quasimodo v den popravy unese Esmeraldu do chrámu, kde může využívat na církevní půdě azylu. Quasimodo se poté Esmeraldě přizná, že ji tajně miluje. Pokrytecký kněz Frollo přemlouvá Esmeraldu,aby se stala jeho milenkou a tak si na půdě Notre Dame zachránila život. Esmeralda však odmítne zlého pokryteckého kněze. Později je Esmeralda skutečně popravena . Frollo ji sice v Notre Dame mohl zachránit, ale když ho odmítla, tak to neudělá. Když nemůže mít její lásku on, nechce aby ji měl někdo jiný a proto ji nechává zemřít na šibenici. Nešťastný Quasimodo,který Esmeraldu nešťastně a marně miloval se za její popravu pomstí. Hlavního viníka její smrti kněze Frolla shodí z vysoké věže chrámu a tak ho zabije. Quasimodo však bez své nešťastné a marné lásky nedokáže žít a také umírá. Po mnoha letech je kostra Quasimodova nalezena v hrobu u Esmeraldy, kde zemřel v jejím objetí. Když se pokusili kostry od sebe oddělit, ty se rozpadly v prach….
Hlavní smysl románu je vybudován na ostrých kontrastech fyzické a duševní krásy. Quasimodův silně odpuzující fyzický zevnějšek ostře kontrastuje s krásnou čistotou jeho srdce. Kontrasty je znázorněna i Esmeralda. Ta je sice fyzicky krásná, ale vyrůstala ve společnosti nejhorší pařížské spodiny, mezi zločinci, zloději, prostitutkami. Přes to si vedle své fyzické krásy dokázala zachovat i krásu duševní.