Jezdím přes ní na kole do práce v pražských Bohnicích i zpět. Jen z Unhoště tam jiným směrem přes Červený Újezd a Hájek, zatímco zpět domů na Kladno přijíždím směrem od Pavlova. To vidím již z kopce nad Pavlovem unhošťskou dominantu původně gotický kostel svatého Petra a Pavla.
Unhošť je po Kladnu, Slaném a Stochovu čtvrtým největším městem Kladensko-Slánského regionu. Žijí v něm téměř čtyři tisícovky obyvatel.
Nejstarší písemné zprávy o Unhošti pocházejí ze druhé poloviny 13. století. Tehdejší český král Přemysl-Otakar II. ve snaze přispět k rozvoji Menšího Města pražského /dnešní Malá Strana/ daroval jeho měšťanům všechnu půdu ve vsích Unhošti a Jenči/Jeneč dnes již leží v katastru Prahy-západ/, tedy pokud ta půda nebyla již majetkem těch, kteří tu byli dříve usazeni. Přemyslův syn -český král Václav II. postoupil ves Unhošť dědičným právem Perchtoldovi z Brna za jeho věrné služby. Českému panovníkovi náleželo původně i patronátní právo ke zdejšímu farnímu kostelu. Král Jan Lucemburský však v první polovině 14. století toto právo postoupil řádu křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě pražském. Tento řád pak po staletí obsazoval i držel unhošťskou faru.
V roce 1329 byla Unhošť již městečkem podléhajícímu tehdy ještě Menšímu Městu pražskému. Ještě v době předhusitské se městečko Unhošť stalo hospodářským střediskem širokého okolí. Byla zde zastoupena všechna řemesla nezbytná k životu a městečko užívalo i městského práva várečného, když se zde již ve druhé polovině 14. století vařilo pivo.
Za radikálního období husitské revoluce/1419-1434/ byli lidem z Unhoště vyhnáni křižovníci s červenou hvězdou a místo nich dosazeni kališničtí kněží. Městečko se přidalo na stranu kalicha a patřilo k umírněné straně pražského městského svazu. Roku 1429 obsadil Unhošť se svou posádkou husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Tím se uvolnily jeho svazky s pražskou Malou Stranou a městečko se snažilo posílit svou pravomoc a získat tak nezávislost na Praze. To se však zcela nepodařilo a zásadní změnu do života Unhoště přineslo až privilegium krále Vladislava Jagellonského v roce 1489. Městečko bylo tehdy vyňato ze závislosti na Malé Straně a jeho samospráva se rozšířila. Unhošť byla poté podřízena pouze křivoklátskému hejtmanovi, který zastupoval krále jako vrchnost. V této době také Unhošť obdržela městský znak s jelenem se zlatými parohy vycházejícího z křovin nedalekých křivoklátských lesů. Kromě tohoto znaku obdržela Unhošť i právo pečeti s pečetěním zeleným voskem. Díky těmto privilegiím došlo k politickému, hospodářskému i kulturnímu rozvoji Unhoště. V roce 1510 dokonce týž král Vladislav zprostil obyvatele Unhoště placení nové daně, kterou na nich vyžadovali křivoklátští hejtmané od doby, kdy přešli pod jejich správu.
První habsburský král Ferdinand I. za své vlády Unhošti všechna privilegia nejen potvrdil, ale ještě více rozšířil. Za jeho vlády však postihl Unhošť velký požár.
Větší zkázu však znamenala pro Unhošť v následujícím století třicetiletá válka. Ještě krátce před osudnou bitvou na Bílé hoře přepadli městečko rejtaři nizozemského hraběte Styruma, kteří měli sloužit zimnímu králi Friedrichu Falckému . Unhošťští měšťané se však nedali a rejtary nejen vyhnali, ale i pronásledovali až do Prahy.
Následovala však osudná bitva na Bílé hoře, porážka českých stavů a konec české samostatnosti. To byl jen počátek nesčetných útrap lidí za třicetileté války . Vojska obou válčících stran táhla i přes samotnou Unhošť a její obyvatelé se za této situace raději skrývali v nedalekých křivoklátských lesích. Přesto třicetiletá válka zahubila asi tři čtvrtiny unhošťských obyvatel.
Po uzavření vestfálského míru a tím i konci třicetileté války se začal život v Unhošti obnovovat. Původně gotický kostel svatého Petra a Pavla za války značně poničili Švédové . Po válce byl nejprve jen opraven, ale již roku 1656 k němu byla přistavena čtyřhranná jednopatrová věž. Postupem času přibývalo v Unhošti obyvatel a městečko se rozvíjela po hospodářské, politické i kulturní stránce. Statut města získala Unhošť až na konci 18. století někdy mezi lety 1783-1790./zhruba o sto let dříve než současné mnohonásobně větší Kladno/.
V polovině 19. století byla Unhošť dokonce soudním okresem , který spadal pod okresní hejtmanství Praha-Smíchov a aktivován byl smíšený okresní úřad v Unhošti. Až ve 20. století se okres Unhošť dostal do područí okresu Kladno.
S účinností od 1.1. 2003 bylo město Unhošť stanoveno obcí s pověřeným obecním úřadem pro sousední samostatné obce Braškov, Horní Bezděkov, Kyšice, Malé Kyšice, Pavlov, Pletený Újezd , Svárov a samotnou Unhošť.
Současné město Unhošť leží nedaleko mnohonásobně většího Kladna i nedaleko hlubokých i malebných křivoklátských lesů.
Luboš Hora-Kladno