Libušín je po historické stránce společně s Budčí skutečnou chloubou Kladensko-slánského regionu. Na ostrohu nad Jiřským potokem vzniklo/ v katastru dnešního města/ významné slovanské hradiště již někdy na přelomu 9. a 10.století. Jednalo se o pohraniční hradiště mezi kmeny Čechů a Lučanů, které patřilo rodu Přemyslovců.
Toto hradiště je stále opředeno legendami o bájné české kněžně Libuši a podle některých dávných historiků prý Libuše právě odtud věštila budoucí slávu Prahy. To jsou sice jen historicky nedoložené legendy, ale hradiště v Libušíně má svůj význam i po stránce historicko-archeologické. Na opukových kamenech, které byly součástí opevnění byly nalezeny primitivně vyryté kresby jezdců na koních. Jsou to nejstarší nalezené výtvarné projevy Slovanů sídlících na našem území.
Libušínské hradiště, náležející mezi největší ostrožná hradiště v Čechách, nebylo přitom ve skutečnosti dobudováno. Sjednocením českých kmenů a vytvořením přemyslovského státu ztratilo totiž svůj původní obranný účel a bylo proto opuštěno někdy na začátku 11. století.
Hradiště v Libušíně však bylo brzy znovu osídleno a to někdy na přelomu 11. a 12. století. Jeho funkce však už byla jiná, když jako knížecí majetek se stalo sídlem správce knížecího velkostatku, kterému podléhaly vsi v okolí.
Pod ostrohem s hradištěm v místech dnešního města stával takzvaný druhý Libušín jako malá osada rolníků a řemeslníků. O té jsou nejstarší historicky doložené správy z konce 13. století. Ve stejné době byl postaven přímo na hradišti křesťanský kostel svatého Jiří, který se v místech někdejšího hradiště nachází dodnes, obklopen malým hřbitovem. Jeho současná podoba není samozřejmě původní, když byl opakovaně upravován.
Ve 14. století dostala osada na libušínském hradišti vlastní název – ,,Hradiště“, zatímco osada pod ní v místech dnešního města si přisvojila jméno Libušín.
Osada ,,Hradiště“ zanikla někdy v 16. století, zatímco druhá osada Libušín existuje dodnes a v současné době je dokonce městem. V dávných časech byl tento Libušín majetkem kostela svatého Gotharda ve Slaném, poté patřil například Janovi z Bysně, část dílů Libušína patřila i klášteru svaté Anny v Praze. Ještě před třicetiletou válkou získali Libušín mocní Martinicové , kterým Libušín patřil až do začátku 20. století.
Krátce po vzniku samostatného Československa v roce 1919 byl Libušín poprvé povýšen na město. V roce 1961 bylo však město degradováno na obec a ke druhému povýšení došlo 10. října 2006. Od tohoto data je Libušín znovu městem a v současné době má asi tři a půl tisíce obyvatel.
Luboš Hora-Kladno