Butch Cassidy a Sundance Kid – část druhá
Po ,,loupeži století“ kdy Sundance Kid“ vyloupil poštovní vůz chráněný zákonným ochráncem Butchem Cassidym se zastavme se ještě jednou u stejnojmenného westernového filmu. V něm byli filmoví protagonisté obou výtečníků zamilováni oba do stejné slečny, jakési Edny Placeové. Také v tomto detailu má film pravdu.
Oba muži s ní sdíleli dobré i zlé a to včetně poněkud záhadného konce.
Ale to už jsme v novém dvacátém století. Píše se rok 1901 a oběma banditům Butchovi Cassidymu i Sundance Kidovi už hoří na Západě půda pod nohama. Proto se odeberou i se slečnou Edny z nehostinných končin do New Yorku.
A tady , v plné eleganci se všichni tři věnují všelijakým bezstarostným radovánkám.
Ubytují se v prvotřídním hotelu a nikdo by nehledal ve dvou bohatých mužích a jedné uhlazen dámě vyhlášené lupiče.
Jenže zasáhne nečekaná náhoda. V hotelu se ztratí jedné bohaté starší dámě drahocenná brož. Hotelový detektiv si tajně pořídí fotografie všech hostí, tedy i Butche Cassidyho a Sundance Kida. Je to jejich poslední fotografie před odjezdem ze Států. O hotel se nepříjemně důsledně zajímá policie. Proto se Butch , Sundance i slečna Edny rychle rozhodnou nejen z hotelu, ale i ze Spojených států zmizet. Sednou na parník a namíří si to do Jižní Ameriky, konkrétně Bueenos Aires v Argentině. Jen o něco později zjistí policie ze snímků hotelového detektiva, kdo tu byl ještě nedávno hostem. Ale je pozdě, protože povedený trojlístek dvou mužů a jedné slečny už šlape po argentinské půdě.
Poté se celých deset let oba výtečníci i se slečnou Placeovou potulují po jihoamerických státech Argentině, Bolívii i Uruguayi. Za nimi jde bilance vyloupených bank i přepadených vlaků. Jižní Amerika nezná mravy mužů s koltem z dob Divokého západu.
Pinkertonovci jsou stále povedenému trojlístku v patách. Ten však vždy dokáže uniknout.
Pak jeden z Pinkertonovců hlásí: Butch Cassidy, Sundance Kid a slečna Edna Placeová byli spatřeni v jedné indiánské vesnici v Bolívii. Pinkertonovci s pomocí místních policistů vesnici obklíčí. Vesničané na ně však zahájí palbu, protože ohrožují jejich vzácné hosty, kteří jsou zde velmi oblíbeni. Trojice opět uniká.
Teprve v únoru roku 1911 je v argentinském provinčním centru Tumbaya konečně trojice obklíčena třemi rotami vojáků . Po zničující palbě ohlásí velitel trestné expedice, že v přestřelce zahynuli známí severoameričtí bandité Butch Cassidy a Sundance Kid.
Tato událost se díky tisku rozlétla nejen po celé jižní Americe ale i celých Spojených státech amerických. Pinkertonova agentura jásá. Vždyť to byl přece její člověk, kdo přivedl jihoamerické vojáky na stopu dvou výtečníků.
Zdálo by se, že za posledními pochybnými legendami Divokého západu se zavřela voda, kdyby….
Kdyby v květnu téhož roku 1911 nepřistála v mexickém Veracruzu americká lod Savanna. Její cestující se vyhrnuli na břeh. Kdosi neznámý je fotografuje. A opět zasáhla nevyzpytatelná náhoda. Onen ,,kdosi“ pečlivě prostudoval tváře na svých snímcích. Srovnal je s tvářemi z amerických novin s fotkami zabitých Butche Cassidyho a Sundance Kida.
A hned je tu tisková bomba!!!
V červenci 1911 uveřejňuje mexický časopis El Diario senzační zprávu: ,, Butch Cassidy a Sundance Kid žijí!!!“
Fotografie z lodního můstku je porovnána s deset let starými snímky z hotelu pořízených hotelovým detektivem. Jde prý o stejné muže, nechvalně proslavené bandity.
Nikdo ze životopisců Butche Cassidyho a Sundance Kida tyto snímky žel neviděl. Prý je rychle zničila Pinkertonova agentura, aby se uchránila blamáže.
A tak nad koncem dvou posledních slavných banditů Divokého západu visí dodnes otazník. Byli oba opravdu zastřeleni v únoru roku 1911 v jižní Americe?
U Butcha Cassidyho se dokonce vedle únorového data 1911 uvádí ještě jedno zcela odlišné datum i místo úmrtí a sice, že zemřel v roce 1937!!! v New Yorku. U Sundance Kida jiné datum úmrtí než únor 1911 nebylo zjištěno, stejně jako to, jak to bylo se smrtí posledních dvou legend Divokého západu doopravdy…..
Luboš Hora-Kladno