Před několika dny jsme oslavili státní svátek 28. září jako Den české státnosti. Protože na tento den připadá jméno Václav, spojuje velká většina lidí státní svátek se zavražděním svatého Václava, ke kterému podle legend mělo dojít ve Staré Boleslavi 28.9. roku 935. Dříve, ještě v první polovině minulého století se ke dni 28.9. uváděl jiný letopočet a sice 929. Tohoto roku však mohl být kníže Václav těžko zavražděn protože podle hodnověrných historických zpráv saského kronikáře Widukinda se právě léta páně 929 stal Václav poplatným německému králi Jindřichu Ptáčníkovi. A je historicky prokázáno že poplatek, který znamenal každoročně odvádět do Německa 120 ušlechtilých volů určených k tažení a několik set hřiven stříbra Václav skutečně několikrát zaplatil. Pokud se tedy budeme držet dne 28. září, které dle legend mělo být pondělím po nedělní svátku svatého Kosmy a Damiána dostaneme se až k letopočtu 935.Toto datum je mnohem pravděpodobnější, i když opět musíme zčásti věřit legendám, které tvrdí, že svatý Václav byl zavražděn v pondělí.
Připusťme tedy, že byl kníže Václav zavražděn v pondělí 28. 9. roku 935. Tento den ovšem nemůžeme považovat za den české státnosti. Důvod? Je zcela prostý. Roku 935 sjednocený český stát ještě neexistoval. Vládnoucí rod Přemyslovců/ze kterého český kníže svatý Václav pocházel/ sice vládl většině tehdejšího českého území, ale zdaleka ne celým tehdejším Čechám. Drtivé části východních Čech i menší části Čech jižních vládl jiný mocný rod, totiž Slavníkovci.
Ti byli na Přemyslovcích prakticky zcela nezávislí a sídlili na svém opevněném hradišti na soutoku Cidliny a Labe, zvaném Libice nad Cidlinou.
Rod Přemyslovců, aby mohl sjednotit veškeré tehdejší české území pod svou vládu, se musel vážných konkurentů Slavníkovců zcela zbavit.
K tomu došlo na den přesně, tedy 28. září, ale o celých šedesát let později, tedy roku 995. Tehdy bylo mocenské sídlo Slavníkovců-hradiště v Libici nad Cidlinou přepadeno, dobyto a všichni přítomní Slavníkovci povražděni a to včetně žen a dětí.
Je důležité upozornit, že zavražděni byli toho 28.9. 995 pouze přítomní Slavníkovci na hradišti v Libici. Tři z rodu však toho času právě na Libici přítomní nebyli. Z nich je nejvýznamnější náš další světec -svatý Vojtěch-druhý český biskup, jinak vysoce vzdělaný a hluboce věřící muž, celoevropského významu. Ten v době vyvraždění svého rodu právě pobýval u papeže v Římě a když se dozvěděl co se jeho příbuzným přihodilo, do Čech se již nikdy nevrátil. Další dva Slavníkovci, kteří masakr na Libici přežili, byli mnohem méně významní než Vojtěch. Uveďme proto jen jejich jména: Radim a Soběslav. I oni byli osudného zářijového dne mimo Libici.
Je asi škoda, že Den české státnosti není ve skutečnosti spojen se zavražděním pouze jednoho člověka, navíc velmi známého i oblíbeného knížete-světce, ale s krvavým masakrem na Libici.
Žel je to tak. Ono totiž při formování českého státu vyteklo krve mnohem víc….
Luboš Hora -Kladno