Setkání Sittig Bulla s Buffalo Billem, ke kterému došlo při odjedu ,,Buffalo Billovy Wild West Show“ do Evropy nemělo být setkáním posledním. K tomu skutečně poslednímu mělo dojít koncem roku 1890. Buffalo Bill právě pobýval dočasně v USA, Sedící Býk živořil v rezervaci. V dakotské rezervaci už byla situace tak svízelná a neutěšená, že hrozila přerůst v otevřené povstání Indiánů. V Chicagu se z úst generála Milese Buffalo Bill dozvěděl, že hlavním podněcovatelem vzpoury nemá být nikdo jiný než Sedící býk a Milesovým prostřednictvím byla Billovi sdělena i prosba velení americké armády. Armáda prosí kdysi slavného zálesáka, nyní už jen spíše špatného cirkusáka aby se ujal zprostředkovací mise k Sitting Bullovi. Bill musí neprodleně vyrazit do studených a lesnatých oblastí Dakoty, konkrétně do rezervace Standing Rock, tam vyhledat Sedícího býka a především vynaložit veškeré úsilí a přesvědčit bývalého slavného náčelníka-duchovního vůdce tamních Indiánů, aby se odebral k jednání do Chicaga, nebo ho přesvědčit, aby aspoň přestal v údajných přípravách válečného povstání a v rituálních ,,Tancích duchů“.
Buffalo Bill se skutečně vydal na cestu do vzdálené Dakoty, dorazil dokonce do samotné rezervace Standing Rock ale se Sedícím býkem se nakonec osobně už nesetkal. Přímo do ležení velkého náčelníka mu chybělo již jen několik desítek kilometrů, ale tamější zástupci americké armády mu další cestu zakázali.
Teprve později se Bill dozvěděl, že místní velitelé mají se Sitting Bullem jiné plány. Chtěli dát náčelníka zatknout prostřednictvím sboru uniformované indiánské policie. Buffalo Billův usmiřovací pokus tak přišel nevhod, protože by zatýkací akci mohl ohrozit. Vedení rezervace pak Billovi vysvětlilo, že jeho jednání s náčelníkem by mohlo vyvolat jen zlobu Tatanky Yotanky a dokonce snad počátek ozbrojeného povstání jeho Indiánů.
Ve skutečnosti už vojenští velitelé mysleli na zatčení Sedícího býka a jejich myšlenky už byly dokonce mnohem dál. Prostě se chtěli bývalého náčelníka definitivně zbavit. Nějaká záminka se přece už najde.
Samotný Sedící býk žil v rezervaci Standing Rock v Dakotě už někdy od první poloviny 80. let Nikdy nezapomněl na slávu svobodných Dakotů. Jeho rodný kmen tetonských Siouxů ztratil svou vlast a většina jeho členů odevzdala i své zbraně. Jak by tedy mohli znovu získat svůj ztracený svět, na který mohou teď už jen vzpomínat. V nejsvízelnějších chvílích útisku však přichází zlom. Do ležení siouxkých Dakotů v rezervaci se dostane poselství indiánského proroka z kmene málo známých Paiutů Wowoky, který prý hlásá, že na zemi sestoupí jakýsi ,,indiánský Mesiáš“-spasitel, který z indiánské země vyžene bělochy a vrátí jim nejen jejich prérii, ale i stáda bizonů, Někdejší slavní bojovníci byli vždy náchylní uvěřit podobným proroctvím. Natož teď v tuhém útisku dakotské rezervace tolik ponížení, tolikrát zrazení.
Všude v rezervaci se začínají tajně konat bojovné ,,Tance duchů“, vyzívající k odporu a novému boji. Tance jsou však odhaleny správci rezervace a přísně zakázány. Pak se hlavní správce rezervace Standing Rock Mc Laughlin dozvídá, že jedním z pořadatelů zakázaného obřadu má být údajně samotný Sitting Bull. Dosud stále obávaný někdejší slavný náčelník měl prý při tanci dokonce zlomit dýmku míru a prohlásit:
,,Ozdobím se válečnými barvami a vrátím se znovu na válečnou stezku“. Nikdo nepátral po tom, do jaké míry byla tato zpráva z ležení Sedícího býka pravdivá. Mnohem důležitější bylo, že tolik očekáváná záminka k zatčení Tatanky Yotanky byla konečně tu. Mc Laughlih ji využil dokonale. Hned zaslal zprávu do Washingtonu a zároveň žádal o svolení ,,nebezpečného“ Sedícího býka zneškodnit. Zneškodnění si ovšem vykládal po svém. Jeho cílem bylo vidět Sitting Bulla konečně mrtvého.
12.prosince obdržel z Washingtonu souhlas k zatčení náčelníka.
Sitting Bulla měla zatknout tzv. ,,Indiánská policie“-to byli zrádní Indiáni, kteří opustili svou původní víru a za poměrně slušný žold a parádní stejnokroj vstoupili do vládních služeb.
Ve Standing Rocku byl velitelem této policie poručík ,,Býčí hlava“. Býčí hlava se vypravil do tábora Sedícího býka nejen s členy indiánské policie, ale v záloze měl i stovku bílých amerických vojáků. To všechno proti prakticky neozbrojenému Sedícímu býku. Býčí hlava vstoupil do náčelníkovy indiánské chýše společně se svými zástupci. Vyzval Sitting Bulla, aby se vzdal a nechal zajistit. Neozbrojený Sedící býk snad ani neodporoval. Zpráva o jeho zatčení se však roznesla po indiánském táboře více než bleskově. Někteří z Indiánů byli snad i ozbrojeni. Strhla se přestřelka. Jistý člen kmene Tatanky Yotanky jménem Lovec medvědů prý na členy indiánské policie vystřelil a údajně tak zabil velitele Býčí hlavu. Vzápětí však sám padl po výstřelu jednoho z policistů. Seržant policie Rudý tomahawk pak zákeřnou ranou do týla zabil Sedícího býka. Vše se prý událo během několika vteřin.
Bylo to ale tak opravdu. S odstupem tolika let pravou skutečnost smrti Sedícího býka už vyšetřit nelze. Jen datum jeho smrti je snad hodnověrné – 15. prosinec 1890. I když datum jeho narození se v písemných pramenech trochu liší, Sedícímu býku nemohlo být v den jeho smrti ještě plných 60 let.
Kromě Sedícího býka zabili členové indiánské policie při zatýkací akci ještě dva řadové Siouxe-Lovce medvědů a Vraní nohu. Oba byli pohřbeni přímo na místě. Mrtvolu Sedícího býka však policisté odnesli na agenturu. Jeho pohřeb, byl-li skutečně vůbec nějaký, proběhl v nejvyšší tajnosti. Nesměl se ho zúčastnit jediný Indián.
Sedící býk je mrtev, ale konečné zúčtování s Indiány nastává pouhých 10 dní po jeho smrti.
Je 25. prosinec roku 1890-vánoce-pro bělochy svátky míru a lásky.
V místě zvaném WOUNDED KNEE/přeloženo doslova Poraněné koleno/si je bílí vojáci vysvětlí po svém. Několik set Siouxů včetně žen a dětí se na tomto místě pod vedením náčelníka Velké nohy připravuje k zakázanému ,,Tanci duchů“. Pouhá příprava zakázaného obřadního rituálu je záminkou i děsivou příčinou toho, že jsou všichni původní obyvatelé Ameriky do jednoho americkými vojáky nemilosrdně povražděni.
Osudný masakr ve Wounded Knee je pomyslnou tečkou za mým seriálem a skutečnou a definitivní tečkou za kdysi svobodným životem prérijních Indiánů. Osobně si myslím, že tečkou více než výmluvnou….
Luboš Hora-Kladno