Generál George Armstrong Custer jeden z nejúhlavnějších nepřátel Sedícího býka nebyl jedinou falešnou legendou amerických dějin, se kterou se Sitting Bull za svého pohnutého života setkal.
Tou druhou byla neméně známá i neméně falešná legenda Buffalo Billa. Buffalo Bill/vlastním jménem William Frederick Cody/ masový bijec bizonů i Indiánů zasáhl též do života Sedícího býka, i když trochu jiným způsobem než Custer.
Buffalo Bill se narodil 26.2 1846 v Nots County ve státě Iowa. Již v jeho útlém dětství se však rodina přestěhovala do Kansasu.
Cody na sebe poprvé upozornil na samém počátku 60. let 19. století, kdy se jako patnáctiletý stal jezdcem slavného Pony Expresu-společnosti, která na koních rozvážela poštu napříč Spojenými státy. V roce 1863 za občanské války vstoupil jako zvěd do armády Severu. Po skončení války z armády dočasně vystoupil a pracoval jako ozbrojený průvodce dostavníků. Po návratu k vojákům byl stopařem u 7.armády ve vojenských službách právě generála Custera. Doprovázel ho v nelítostných bitkách a masakrech s prérijními Indiány. Přezdívku Buffalo Bill ale dostává až po ukončení práce u Custera/snad pro rozpory mezi oběma muži v indiánské otázce/. V polovině 60.let se společnosti Kansas Pacifik Railway zaváže, že po ni každý den odstřelí 12bizonů-buffalů-pro stravování dělníků na stavbě železnice. Tento závazek pak téměř denně překračuje a to někdy až několikanásobně. Právě lovem bizonů na sebe William Cody upozornil za svého života nejvíce a díky tomu se mu dostalo přízviska Buffalo Bill. Z popularity tohoto jména pak žil až do smrti. Billův lov však lze nazvat spíše vyvražďováním dobromyslných rohatých zvířat, která byla pro Indiány otázkou života nebo smrti. Za osm měsíců ve službách výše uvedené společnosti odstřelí na tři tisícovky bizonů. Překračuje rekordy, ale pro Indiány z prérie začíná díky těmto rekordům pomalu hladomor. Jeho nová přezdívka je potvrzena po vítězství v hodinové soutěži na dalším známým ,,buvolobijcem“ Billem Comstockem. Za pouhou hodinu odstřelí 69 bizonů, zatímco Comstock ,,jen“ 46. V následujících letech je Bill znovu u armády jako osobní posel známého generála Sheridanna. Vždyť v koňském sedle byl vždy doma. Dokázal prý ujet na koni bez odpočinku až 350 mil, tj. zhruba 560 kilometrů. Výkon jistě velmi obdivuhodný, ale něčím přece jen poskvrněný.V letech 1868-1872 se účastní nesčetých tažení proti Indiánům, spojených s jejich až masovým vyvražďováním. A ani proti rudým mužům Billova opakovačka nezahálí. Buffalo Billova falešná sláva už je řadovým občanům dobře známa z denního tisku. Je třeba toho využít. Příležitosti se chápe jistý Carroll Judson, který používá literárního pseudonymu Ned Buntline. Jedná se o bulvárního literárně zcela neschopného pisálka. Když po osobní schůzce s Buffalo Billem získá na celých deset let právo autorizace Billových příběhů začne chrlit stovky a možná tisíce neuvěřitelných a nesmyslných příběhů bez jakékoli literární hodnoty tzv. ,,Buffalobillek“ Jsou to sešitkové příběhy tak neuvěřitelné, že ani sám Cody se v nich nepoznává. Po Spojených státech se však šíří až astronomickou rychlostí, zejména ve východních částech USA od Divokého západu na hony vzdálených. Buffalo Billova legenda je na světě. Ale Buntlineovi to nestačí. Tento literární negramot se rozhodne psát dramata. První divadelní hru s názvem ,,Buffalo Bill -král pohraničí“ napíše za jedinou noc!!! Samotný Bill v této až neuvěřitelné slátanině a literárním škváru sice osobně neúčinkuje, ale do budoucna má být vše jinak. Později Buntline Buffalo Billa přesvědčí, aby sám na jevišti účinkoval, za tučný honorář ovšem.
Bill je sice snad proslulý svými dřívějšími činy jezdce Pony Expresu, stopaře a lovce bizonů, ale na jevišti hned poprvé zcela propadne. Zakoktává se, neví co říkat a někdy má dokonce takovou trému, že nedokáže vypravit jediné slovo a z jeviště nakonec doslova uteče. Po prvé se na prknech co znamenají svět objeví v roce 1873 a hned jako herec naprosto zkrachuje. Neúspěch Billovy divadelní kariéry herce je tak děsivý, že se samotný hlavní hrdina rozhodne pro zásadní změnu. Tou je přivést na prkna co znamenají svět skutečné Indiány, které pomalovaní komparsisté nahradit nikdy nedokáží.
Ned Buntline pozve prostřednictvím Buffalo Billa na jeviště kromě řadových, ale skutečných Indiánů jejich nejslavnějšího náčelníka Sedícího býka. A velký náčelník tuto nabídku překvapivě skutečně přijme. Ne neprohání se s ostatními herci po jevišti ve stále komických dramatických škvárech. Během představení jen dvakrát mlčenlivě přejde po jevišti, nedívaje se vlevo ani vpravo. Obecenstvo vidí slavného náčelníka, který mu dříve naháněl tolik hrůzy v jeho skutečné podobě zarputilého, tvrdého Indiána, dnes uzavřeného sama do sebe. To jediné je v Buntlineových škvárech skutečné a reálné. Vše ostatní je jen komedie a fraška. Kromě Sedícího býka teď vystupují na jevišti nejen skuteční Indiáni, ale i skuteční kovbojové, Mexičané a zálesáci. Noví protagonisté slaví úspěch. Později někdy na přelomu 70. a 80. let je pak oficiálně založena společnost ,,Buffalo Bills Wild West Show“.
Ta cestuje a vystupuje po celých Spojených státech a když se jí zdá severoamerický kontinent malý rozhodne se pro dlouhé zaoceánské turné do Evropy. Tehdy se vidí Sedící býk s Buffallo Billem naposled. Velký náčelník dlouhou cestu odmítne a raději se vrací na prérii. Evropské turné už bez Sedícího býka začíná roku 1889 v Paříži a pokračuje ve Španělsku, Itálii, Německu, Rakousko-Uhersku, projíždí dokonce Prahou, ovšem bez vystoupení.
Nakonec se v 90. letech Wild West Show vrací zpět do USA snad aspoň s trochou falešného úspěchu. I když se v následujících letech vydá tento spíše cirkus, než skutečné divadlo do Evropy ještě znovu a navštíví řadu dalších států, začíná pomalu úpadek této společnosti. V posledních letech existence už nenese ani Buffalo Billovo jméno a samotný Bill už dávno není jejím spolumajitelem, ale pouhým čestným ředitelem. Svět má už jiné starosti než byl Divoký západ. Konflikt evropských velmocí vyústí v tragédii 1.Světové války. Právě v jejím snad nejkrutějším období v lednu 1917 Willam Cody alias Buffalo Bill umírá v zapomenutí a chudobě. Trochu neslavný konec kdysi slavné, ale falešné legendy….
Luboš Hora-Kladno