Konečně se postupně ,,prokousávám“ ke stěžejní postavě mého seriálu náčelníku Sedícímu Býku. Snad trochu pozdě, ale vlastně i záměrně. Nechci aby můj seriál byl jen pouhým životopisem hlavní postavy. A pak
nelze pochopit osobnost tohoto náčelníka, bez pochopení života prérijních Indiánů, ze kterých pocházel ani bez pochopení tak vzrušené doby, ve které žil.
Po vítězství Rudého mraku nad Američany panuje na prérii dočasný klid. Amerika má záhy jiné starosti. Na začátku 60. let 19. století propuká občanská válka průmyslového a protiotrokářského Severu proti zemědělskému a pro-otrokářskému Jihu./poslední válka přímo na území USA/. Zdálo by se, že
severoamerických Indiánů se až tak netýká. Vždyť rudoši se narozdíl od černých obyvatel, původně dovezených z Afriky, nedají zotročit. Přesto do války zčásti zasahují a to jak na straně Unie, tak konfederace. Roku 1865 válka končí vítězstvím Severu a USA jsou opět sjednoceny. Nastává chvíle konečného zúčtování s rudochy. Fakt, že jsou tu podepsané stále platné smlouvy mezi americkou vládou a prérijními Indiány přece nemůže
být překážkou. Stačí přece jen nějaká záminka a krvavý boj Indiánů s bělochy může znovu vypuknout naplno.
A pak je ta záminka najednou tady: Američané se rozhodli koupit Black Hills – posvátné Černé hory- sídlo Velkého Ducha Wakan Tanky. Nechtějí víc, nechtějí míň, jen to nevelké, ale pro Indiány posvátné a nikdy neprodejné území na prérii.
Mohly vzhledem k víře a myšlení Indiánů bledé tváře považovat vůbec víc?
K prezidentu USA Grantovi přichází přímo do Washingtonu indiánská delegace v čele s nejskvělejšími prérijními náčelníky-Rudým mrakem, Skvrnitým ohonem a Sedícím býkem. /Poprvé se Sitting Bull objevuje přímo v mém seriálu./Poprvé a zdaleka ne naposled.
V čele indiánské delegace u prezidenta je však zatím nedávno vítězný Rudý mrak. A ten věří že podepsané smlouvy jsou mezi čestnými muži zákonem. Ano samozřejmě, měly by být. Ale americká vláda smlouvy s divochy za právoplatné nepovažuje.
Její argumentem je fakt, že geologové nalezli v Černých horách vzácné kovy a samozřejmě jak jinak … – zlato.
Americká vláda přece nechce toto území zadarmo. Dobře zaplatí.
Mohou však posvátné místo Indiáni z prérie prodat. Vždyť je to prodání jejich víry, jejich vyznání.
Vláda USA však trvá na svém. Indiáni nemohou ustoupit a neustoupí. Jednání ve Washingtonu je bezvýsledné.
Po uplynutí půl roku od prvního setkání dochází k dalšímu. Rudý mrak, všemožně usilující o zachování platných smluv a míru s Američany se tentokrát odhodlá k chytrému činu:
,,Ano přenecháme bílým bratrům Posvátné hory/ nářečím prérijních Indiánů zvané Pa Sapa/ ovšem za jejich odpovídající cenu.“
Výše ceny? Šest set milionů dolarů!!! Prostředníci americké vlády jsou ohromeni úžasem. Tolik? Vždyť celé veliké území bohaté Kalifornie koupili Američané od Mexika za setinu této ceny. Cena stanovená Rudým mrakem je pro bledé tváře neuvěřitelně přemrštěná. Jsou ochotny zaplatit pět, nejvýše šest milionů. Rudý mrak trvá na své ceně, na kterou Američané nemohou nikdy přistoupit. Jednání je samozřejmě bezvýsledné. Rudý mrak s nejvýznamnějšími náčelníky se vrací na prérii. Už nikdy nevykope válečnou sekyru, i když ho za to Indiáni už brzy proklejí. Ale on přece nikdy neporušil smlouvu s Američany. Do čela prérijních Indiánů se dostává jiná postava – náčelník kmene Siouxů Tatanka Yotanka-Sedící Býk.
Luboš Hora-Kladno