Erb rozpolcené orlice patřící rodu Žďárských ze Žďáru je dodnes součástí kladenského městského znaku. Zůstal v něm zejména proto, že za vlastnictví Ždárských byla ves Kladno povýšena na poddanské městečko. Stalo se tak roku 1561 díky tehdejšímu majiteli Jiřímu Žďárskému ze Žďáru./ Prvním majitelem Kladna z rodu Žďárských byl však již ve 40. letech téhož století Oldřich Žďárský ze Žďáru, synovec posledního Kladenského z Kladna/
Jiří Žďárský na rozdíl od většiny ostatní české šlechty stál vždy věrně na straně českého krále a císaře z rodu Habsburků Ferdinanda I. a díky tomu také docílil povýšení vsi na městečko. Jiří Žďárský se velmi aktivně účastnil tehdejších válek Habsburků s Turky i s německými protestanty v takzvané Šmalkaldské válce.
V roce 1547 se proti českému králi Ferdinandu I. vzbouřila většina české šlechty.
K této vzpouře se však Jiří Žďárský nepřipojil a zůstal Ferdinandovi věrný. Sám Ferdinanda přežil o deset let a když roku 1574 zemřel, byl pochován v hrobce kladenského kostela Panny Marie. Dodnes, vytesán do červeného mramoru , v plné zbroji, s přilbicí a mečem, opřen o rodový erb, shlíží jeho plnovousem obrostlá tvář mrtvýma očima z reliéfu renesančního náhrobního kamene, vezděného v předsíni dnešního hlavního kladenského kostela.
Dalším významným majitelem Kladna byl Jiřího synovec Ctibor Tiburcí ze Žďáru, který se usilovně snažil o všeobecný rozvoj nedávno povýšeného městečka. Zvelebil například kladenský renesanční zámek, který jeho strýc Jiří nechal postavit v místech původní gotické tvrze.
Kromě toho zastával Ctibor Tiburcí i významné zemské úřady. Na přelomu 16. a 17. století byl hejtmanem tehdejšího Slánského kraje a v letech 1612-14 byl jedním z místodržitelů království Českého. Na konci svého života Ctibor Tiburcí dovedně proplouval všemi nástrahami problematické doby těsně před Třicetiletou válkou a když v roce 1615 zemřel byl podobně jako jeho předek Jiří Ždárský pohřben v kladenském kostele. Náhrobní kámen byl při bourání starého kladenského kostelíku přemístěn do areálu kladenského zámku.
Na počátku Třicetileté války v době těsně před bitvou na Bílé hoře, kdy Kladno vlastnil Florián Jetřich Žďárský, městečko doplatilo na své chabé opevnění spíše nevysokou zídkou než skutečnou hradbou a stalo se snadnou kořistí habsburského vojska, konkrétně oddílu polských kozáků, kteří Kladno snadno dobyli a vypálili.
Posledním majitelem Kladna z rodu Žďárských byl František Adam Eusebius. Ten zemřel neženat roku 1670. Kladenské panství, které tehdy zahrnovalo celkem 42 vesnic bylo rozděleno mezi pět sester – dědiček. Kladenský díl zakoupila v roce 1701 Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, ale již roku 1705 ho prodala mnišském řádu benediktinů z kláštera v pražském Břevnově. Ti Kladno poté drželi až do roku 1848. Zde je nutno poznamenat, že ve službách tohoto kláštera působil vynikající barokní architekt Kilián Ignác Dientzehofer, kterému Kladno dodnes vděčí za své nejcennější architektonické památky./přestavba kladenského zámku do dnešní podoby, Floriánská kaple Mariánský sloup./.
Luboš Hora-Kladno