První známé národy na území regionu Keltové/Bojové/ a Germáni/Markomani/
Ocitli jsme se na počátku DOBY ŽELEZNÉ, která do Střední Evropy i našeho regionu pronikla v podobě tzv. KULTURY HALŠTADSKÉ někdy před rokem 500 př. n. l. Tento letopočet velmi přibližně odpovídá i usazení prvního historicky doloženého národa na našem území. Tímto národem byli u nás kolem roku 400 př. n. l. Keltové, respektive jeden z jejich zhruba 60 kmenů tzv. Bojové. Po nich už navěky zůstane naší vlasti pojmenování BOIOHAEMUM-BOHEMIA-ZEMĚ BOJŮ-později se název Bohemia používá pro pojmenování Čech v jazyce cizích národů. Původním sídlištěm Keltů bylo území dnešní Francie, později též Belgie, Nizozemí a částečně i jižního Německa. Keltská expanze míří ve 4. století př. n. l. na Britské ostrovy a co nejdále na východ. Zastavila se až v Malé Asii na území dnešního Turecka. Roku 386 př.n.l. dobývají Keltové samotné město Řím. Plná dvě století trvá keltský nápor ze západní do střední Evropy a dále na východ a jihovýchod. Na území naší vlasti i Kladensko –slánského regionu se dostává keltský kmen Bojů tedy někdy kolem roku 400 př. n. l. Kromě negativních násilných nájezdů a plenění k nám s kmenem keltských Bojů přichází na svou dobu i poměrně pokročilá KULTURA LATÉNSKÁ. Z nalezišť tohoto období je na území Kladenska a Slánska třeba uvést alespoň objev zajímavé kůlové chaty z katastru obce Tuchlovice. Těsně za hranicemi regionu mezi Mšeckými Žebrovicemi a Novým Strašecím archeologové objevili významné keltské sídliště, opevněné čtyřúhelníkovitými valy a mmj. vybavené i keltskou svatyní. Nejvýznamnějším nálezem z tohoto sídliště u Mšeckých Žehrovic je opuková plastika, patrně nějakého keltského božstva. Na konci 2. století př. n. l. vyvrcholila keltská civilizace v našich zemích stavbou opevněných hradišť, Kelty nazývaných jako tzv. oppida. Jednalo se o jakási keltská opevněná střediska vyspělé specializované řemeslné výroby a obchodu. Nejblíže Kladna je kromě již uvedených Mšeckých Žehrovic známé rozsáhlé oppidum ve Stradonicích nad řekou Berounkou u Nižboru.
Krátce před změnou letopočtu podléhají Keltové v naší zemi náporu nového etnického celku ze severu Evropy –bojovným Germánům. Jeden z jejich hlavních kmenů tzv. MARKOMANI se usídlil na území současných Čech, zatímco sousední části Moravy i Slovenska obsadil jiný germánský kmen – KVÁDOVÉ. Doba expanze Markomanů na naše území se historiky označuje jako DOBA ŘÍMSKÁ a to zejména díky tomu že se časově téměř shoduje s posledními čtyřmi stoletími existence Říše Západořímské. Začátek výše zmíněné Doby Římské z historického hlediska znamená pro naše země konec pravěku, který dokumentují pouze archeologické nálezy zatímco o Době Římské už /byt v naší zemi jen velmi okrajově/ přinášejí písemné zprávy soudobí dějepisci, kteří se však zaměřují na Římské impérium.
Kmen Markomanů a jim příbuzné kmeny na našem území na přelomu letopočtu spojil jejich kníže Marobud , který byt jen dočasně úspěšně čelil náporům Římského impéria.
Dobu osídlení Čech germánskými Markomany připomínají v našem regionu především objevy žárových pohřebišť . Nejrozsáhlejší z nich bylo odhaleno v Třebusicích, kde archeologové kopali po několik desetiletí a odhalili kolem 800 hrobů, ve kterých pak objevili četné železné i ještě bronzové předměty, jako spony, jehlice, zbraně, ale též keramiku i skleněné perly a hrudky pryskyřice. Ve druhé polovině 20. století bylo postupně odhaleno sídliště římské doby v Tuchlovicích. Mimo jiné zde byly nalezeny zbytky 8 redukčních pecí na výrobu železa.
V 5. a 6. století našeho letopočtu dochází k velmi významné události světových dějin, totiž ke STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ. Způsobil ho především nájezd turkotatarských Hunů z východu, ale i současný úpadek Římské říše a zánik její západní části. Germánské obyvatelstvo se z našich zemí posunulo dále na západ a na území současné České republiky a tím i našeho regionu pronikl ze severovýchodu nový a poslední etnický prvek –SLOVANÉ.
Text i foto: Luboš Hora