Velkomoravská říše byla téměř zjevením. Vynořila se z temnot náhle, jako meteor na nebi. Nakrátko oslnila leskem bohatství, moci, podivuhodně rychlého kulturního rozkvětu. Jenže, meteor zakrátko zase zmizel stejně neočekávaně, jako se objevil. Zhasl.
Po třech čtvrtích století prudkého rozmachu se dostavil divoký náraz zvenčí. A následoval pád. Hradby nádherných sídlišť, Starého města u Uherského Hradiště, Valů u Mikulčic, Pohanska u Břeclavi byly překonány náporem nájezdníků. Vzplály střechy prvních křesťanských kostelů u nás. Byl konec….
Velkomoravská říše představovala po čas své existence evropskou velmoc. A vepsala do našich dějin významnou kapitolu, když byla prvním společným státem blízkých slovanských národů -Čechů a Slováků. Příběh asi prvního státního útvaru /pomineme-li tzv. Sámovu říši, která byla spíše pokusem o skutečný stát/ na našem území a možná i prvním státním útvarem všech Slovanů /pomineme-li dobu přijetí křesťanství za státní náboženství v Bulharsku/. Její existence je rámována dvěma letopočty, přičemž ten druhý není zcela jistý. Jsou to roky 833 a 906.
Vznik a počátky Velkomoravské říše za knížete Mojmíra I.
Rok 833 označuje chvíli, kdy nepříliš rozlehlé knížectví na území jižní Moravy výbojem knížete Mojmíra I. územně značně vzrostlo o prostor větší než samo zaujímalo.
Toho roku kníže Mojmír připojil ke svému knížectví slovenské Nitransko, když sesadil nitranského vládce Pribinu a donutil ho emigrovat. Centrem Velkomoravské říše byly úrodné nivy moravských úvalů při řekách Moravy a Dyje. Hlavním střediskem pak téměř bájný Velehrad. Dodnes není jasné kde se Velehrad přesně nacházel. Na jižní Moravě -samozřejmě! Ale bylo to ve Starém Městě u Uherského Hradiště, ve Valech u Mikulčic, nebo možná i v Pohansku u Břeclavi. Na všech těchto třech místech odhalili archeologové jasné stopy po rozlehlém sídlišti stářím odpovídajícím existenci Velkomoravské říše. Navíc se archeologům podařilo prokázat, že zděné církevní stavby existovaly na centrálním území Velké Moravy dříve než s křesťanskou vírou přišli na Moravu slavní věrozvěstové Cyril a Metoděj. Zděné stavby a nikoli pouze církevní musely na Moravě existovat už kolem roku 800.
Dnes se bezpečně ví o nejméně 12 velkomoravských hradištích. Ta největší už jsem jmenoval, tak alespoň ještě několik menších jako Olomouc, Rajhrad u Brna, Hradiště nad Znojmem nebo Staré Zámky u Líšně.
První velkomoravský kníže Mojmír I. /833-846/ se vynořuje z anonymity roku 833, kdy se vojensky střetává se sousedním vládcem na východě, v Pováží-nitranským knížetem Pribinou. Toho poráží , vyhání a ,,jeho“ Nitransko připojuje k Moravě.
Na západě má však Morava mimořádně mocného souseda-již křesťanskou Franskou říši.
Její vládce Ludvík Němec k rychlému vzrůstu Moravy přihlíží s nelibostí. Mojmír se k němu chová tak, aby ho nedráždil a je ochoten Frankům i odvádět jisté poddanské poplatky. Přesto si Ludvíkovu toleranci moravského státu věčně neudrží. Franský král roku 846 vtrhne na Moravu, sesadí Mojmíra a novým moravským knížetem uzná jeho syna Rostislava.
Luboš Hora-Kladno