Třetím výrazným typem symbolizující křesťanství byli Unitáři, kteří si kladli důraz na obhajobu člověka v náboženství a rozvíjí tak teze proti některým základním tezím křesťanské teologie. Teze znamenají, že Bůh je ve své podstatě jedna osoba. Wiliam Chaming říká o své teorii, že svědomí člověka je podstatným znakem náboženství. Že člověk popírá marnost součinnosti s Bohem, popírá determinismus a má vrcholný zájem na lidské a mravní zdokonalení. V Bohu se vyzdvihují mravní přívlastky jako je láska Boha otce a protiví se představa, že by se děti rodily zkažené.
Boltimonské kázání ( 1919 )obhajuje zásady humanitního křesťanství. Že člověk má milovat bližního a účastnit se tak na boží dokonalosti. Člověk je úctyhodný pro své mravní poslání a podobá se Bohu. Kladně hodnotí lidskou přirozenost. Buduje charakter ve shodě se svědomím. Dochází ke kritice historických církví, a to tak že se nepostavily za poslání Ježíše Krista.
Lidé mají dostat úctu podle své mravní kvality a ne podle počtu peněz.
Jde o souhlas s procesem sociálního osvobození nižších tříd společnosti.
Lidé mají žít po vzoru Ježíše dle Kázání na hoře ( jde o mravní program ), že všichni lidé ( ne jen křesťané ) se mají mravně rozvíjet a k tomu potřebují naplnit základní potřeby.
Velkým vzedmutím pro charitu byl Pietismus ( zbožnost a aktivní pomoc ).
Docházelo k rozmachu zakládání sirotčinců.
Kalvín považoval sociální bídu a nouzi za součást života, která nejvíce působí v anglosaské společnosti.
Anglie a USA v 17. století uznává tyto směry:
1) Puritanismus
2) Presbiterismus ( Presbiterianismus )
3) Kongrecalismus
Dochází k ustanovení puritánského typu, což je hlavní směrnice Kalvinismu s modifikacemi.
Puritanismus a jeho představitel „lord protector“. Poprava anglického krále v polovině 17.století. Staví se proti radikálním požadavkům přestavby společnosti. Například Winstanley popírá soukromé vlastnictví proti Božímu řádu a dochází k reformě ústavního řádu.
Charita má specifický charakter a má snahu potlačit žebrotu přísnými policejními opatřeními se snahou každému dát příležitost vydělat si. Lze libovolně snižovat mzdu pokud za ni lze žít. Jde o filosofii lépe situované středostavovské měšťanské vrstvy. Zabraňuje se vyrovnání protikladů sociálních vrstev a odsuzuje se mravní stav chudých, nikoliv jejich bída.
Na rozhraní 17. a 18.století dochází ke změně a k zesílení soudržnosti národa, o péči o chudé, mocném zákonodárství a hodně starobinců a sirotčinců zakládají metodisté.
Zdroj: Přednášky pana profesora Láška na HTF UK v předmětu Křesťanství v roce 2019