Slánská akademie volného času zahájila na podzim 2020 už svůj 15. ročník. Ten byl sice brzy přerušen díky koronavirové pandemii a opětovnému vyhlášení nouzového stavu i značným zpřísňujícím opatřením. Všichni posluchači Slánské akademie ale pevně věří že zajímavé přednášky i exkurze se začátkem letošního jara zase obnoví.
Patřím mezi ně i já, třebaže přednášek se z pracovních důvodů nemohu v současné době již delší dobu zúčastňovat. Každou sobotu, kdy se přednášky ve Slaném konají, jsem totiž v zaměstnání. Přesto se považuji za absolventa Slánské akademie. Za všech předcházejících 14. ročníků jsem vždy odevzdal závěrečnou práci a po jejím vyhodnocení odborníky obdržel nejen čestné uznání, ale vždy jako přídavek i nějakou zajímavou knihu. Napadá mi ted, že na mě akademie musí prodělávat, protože neplatím požadovaný spíše symbolický poplatek za účast na přednáškách, ale naopak vždy obdržím knihu, jejíž cena tento poplatek vždy převyšuje.
Jsem proto velmi vděčný vedení Slánské akademie, která mi mou neúčast na přednáškách toleruje. Ještě více oceňuji fakt, že své práce mohu psát zcela svobodně v podstatě na jakékoli téma, pokud se týká kultury, nebo historie, respektive historické architektury. Své práce píšu většinou na témata, která se ani na akademii nepřednášejí, i když požadovaných oblastí se týkají. Zástupci akademie je pak posílají odborníkům zaměřeným na téma mých prací a ti je vyhodnocují.
Je mi dost trapné, že se nezúčastňuji přednášek ani exkurzí Slánské akademie a přesto jsem byl vždy oceněn. Z těchto důvodů jsem se pro 15. ročník rozhodl napsat práce dvě, abych tak aspoň částečně napravil svou neúčast na akcích Slánské akademie. První práci o Karlu Havlíčku Borovském jsem už odevzdal, na druhé o Aloisi Jiráskovi v současné době pracuji. I kdyby se 15. ročník z důvodů koronavirové pandemie nedokončil a já žádné ocenění nedostal, nevadilo by mi to. Důležitá pro mě nejsou nějaká ocenění, ale to že své práce mohu vyloženě svobodně psát, že je někdo čte a vyhodnocuje. Pro mě to pak znamená seberealizaci, která je pro mě při mém psychickém onemocnění tolik důležitá. Proto má velká omluva za neúčast na přednáškách i velký dík vedení Slánské akademie volného času za tuto možnost seberealizace.
Luboš Hora-Kladno