- listopadu letošního roku zemřel ve věku šedesáti let jeden z nejlepších fotbalistů celé světové historie fotbalu Argentinec Diego Armando Maradona. Vyrůstal ve vyloženě sociálně špatných poměrech, což přesvědčivě dokazuje fakt, že dříve než si kopl do skutečného fotbalového míče hrál v útlém dětském věku s kamarády fotbal v chudinské čtvrti bos a s plechovkou od coca-coly. Přesto to v dospělosti dotáhl ve své době patrně na nejlepšího fotbalistu světa. Jako registrovaný fotbalista začínal v mládežnickém věku v týmu Argentinos Juniors, později přestoupil do jednoho z nejlepších argentinských týmů Boca Juniors. V roce 1982 odešel z Argentiny za fotbalem do Evropy. Jeho první zahraniční angažmá ve slavné Barceloně se mu příliš nevyvedlo. Podepsala se na tom i zlomenina nohy, kterou utrpěl při souboji se španělským obráncem. Proto po dvou letech přestoupil do italské Neapole. Tým SSC Neapol byl před jeho příchodem jen průměrným mužstvem v italské nejvyšší soutěži. Po příchodu Maradony výsledkově až neuvěřitelně stoupl. Neapol se s Maradonou v sestavě stala 2x mistrem Itálie a 1x vyhrála italský pohár. Dokázala se prosadit i na mezinárodní úrovni, když v roce 1989 vyhrála někdejší Pohár UEFA/předchůdce dnešní Evropské ligy/. Největší zásluhu na těchto velkých klubových úspěších měl právě Diego Maradona, který v Neapoli vydržel až do první poloviny 90. let minulého století. Jeho poslední hráčská angažmá v týmech FC Sevilla a Newells Old Boys byla už jen Maradonovou labutí písní. Na neslavném konci skutečné světové hvězdy se podepsala především špatná životospráva a závislost na drogách.
V argentinské reprezentaci se objevil poprvé už těsně před MS, které se konalo v jeho rodné Argentině v roce 1978. Jako sedmnáctiletý mladíček bez zkušeností však nakonec na tento světový šampionát nebyl nominován. Přišel tak o první argentinský titul mistrů světa. Částečnou útěchou mu byl o rok později titul mistra světa na MS juniorů v Japonsku, kde byl navíc vyhlášen nejlepším hráčem tohoto šampionátu. Později v seniorské reprezentaci startoval na čtyřech světových šampionátech v letech 1982, 1986, 1990 a 1994. V Mexiku v roce 1986 dovedl svými skvělými výkony argentinskou reprezentaci k titulu mistrů světa. O čtyři roky později se na šampionátu v Itálii Argentina s Maradonou v sestavě probojovala znovu do finále a nakonec získala stříbrné medaile. Poslední Maradonův světový šampionát v roce 1994 v USA však skončil fiaskem. Pro požití dopingu byl ze šampionátu vyloučen a s hanbou ho musel opustit. Za argentinskou reprezentaci odehrál celkem 91 mezistátních zápasů, ve kterých nastřílel 34 branek. Později u této reprezentace působil i jako trenér, ale v této nové pozici už většího úspěchu nedosáhl a stejně tak se mu příliš nedařilo u klubových týmů v Argentině, Dubaji, nebo Mexiku.
Maradonův životopis se v mnoha ohledech podobá více příběhu rebelující rockové hvězdy, než špičkového sportovce. Prošel mnoha skandály od závislosti na drogách, ze které se ústavně léčil, i alkoholu, přes nepřiznání otcovství, ke kterému došlo při jednom z jeho mnoha úletů se ženami až po střelbu ze vzduchovky do dotěrných novinářů.
Jaký je můj názor na skutečnou fotbalovou hvězdu? Maradona byl jen o 4 roky starší než já a postavou snad právě také o 4 centimetry menší než já. Především v době mého dospívání i ranné dospělosti býval mým idolem. Pamatuji si ho jako televizní divák ze světových šampionátů v letech 1982 a 1986. Při tom druhém jsem viděl v zápase proti Anglii jeho památný gól rukou, ke které se při samotném zápase nepřiznal i jeho nezapomenutelný druhý gól v tomto zápase. Maradona při něm slalomem z poloviny hřiště obešel snad pět anglických hráčů a poté i brankáře a zavěsil míč do prázdné branky. Něco podobného jsem na úrovni nejlepších týmů světa nikdy neviděl. Bylo to prostě úžasné. V době, kdy ještě nepropadl drogám a jeho soukromý život neovlivňovaly manýry zhýčkané hvězdy byl asi Maradona idolem všech fanoušků fotbalu. Později v době jeho pověstných skandálů však jeho sláva začala upadat stejně rychle jako jeho fotbalové výkony. Vše vyvrcholilo jeho poslední účastí na MS, kdy byl za požití dopingu ze šampionátu vyloučen. Já znám Maradonu jako televizní divák především z dob jeho největší slávy a tím je ovlivněn i můj názor na něj. V období jeho skandálů už jsem fotbal tolik nesledoval a proto se k tomu nemíním vyjadřovat. Navíc si myslím, že některé Maradonovy skandály mohly být senzacechtivými novináři i diváky všelijak zveličeny, nebo dokonce i překrouceny, jak bývá u všech populárních hvězd/a nejen fotbalových/ často obvyklé. Pokud bych měl hodnotit Maradonu jen jako fotbalistu a jen ze zápasů které jsem v televizi viděl na vlastní oči, vyhodnotil bych ho velmi příznivě jako jednoho z nejlepších fotbalistů světa všech dob. Jeho soukromý život a všechny ty skandály kolem něj hodnotit nebudu. Jedno bych chtěl ale připomenout. Tahle pozdější světová fotbalová megahvězda začínala v dětství bosýma nohama hrát fotbal nikoli s míčem, ale s plechovkou od coca-coly. Po jejím úmrtí byl vyhlášen v Argentině státní smutek a minutou ticha ho uctívali fotbalisté snad na celém světě.
Luboš Hora-Kladno