Jméno Mistra Jana Husa zná v České republice každý. Mnohem méně je známé jméno jeho přítele a následovníka na církevní hranici Jeronýma Pražského. Kupodivu ho neznají ani vysokoškolsky vzdělaní lidé. Jistě neprávem. Proč ale není tento mistr, reformátor i učenec celoevropské proslulosti tak známý jako Mistr Jan Hus? Důvod je patrně hned dvojí. Jeroným nežil tak příkladným až asketickým způsobem života jako Jan Hus a především své revoluční proticírkevní názory nejprve veřejně odvolal. Jan Hus je neodvolal nikdy.
Podívejme se ale blíže na Mistra Jeronýma Pražského/asi 1380-1416/, který byl nakonec také upálen katolickou církví na hranici, necelý rok po Husovi.
Jeroným Pražský byl patrně vzdělanější než Mistr Jan Hus a rozhodně světaznalejší.
Nestudoval narozdíl od Husa jen na pražské Universitě a doslova ,,vymetal“ i university v zahraničí. Studoval v anglickém Oxfordu, v Německu a na francouzské Sorbonně dosáhl mistrovského titulu. Za svých oxfordských studií se seznámil stejně jako Hus s učením anglického teologa Johna Viclefa. A stejně jako Jan Hus se později k jeho učení horlivě hlásil. Traduje se názor, že právě Jeroným začátkem 15. století přišel do Prahy s novou várkou Viclefových spisů, čímž dal čerstvou injekci domácímu reformnímu hnutí. V pověstném zápase ,,O tři hlasy“ a následném vyhlášení Kutnohorského dekretu v roce 1409 měl dokonce podstatně větší zásluhu než samotný Jan Hus, který byl v té době vážně nemocen.
Mimořádně vzdělaný vlastenec Jeroným Pražský, nebyl takový asketa jako jeho přítel Hus./Však také nevystudoval teologii, ale filozofii/.Naopak byl to věčný buřič, skvělý řečník, spíše světsky než duchovně žijící muž oslňující energie i odvahy.
Univerzitní mládež Jeronýma bezmezně milovala. Vůdcovský duch tohoto českého intelektuála pomáhal rozněcovat revoluční atmosféru v předhusitské Praze.
Po uvěznění Mistra Jana Husa v Kostnici koncem roku 1414 nemohl zanechat svého přítele bez pomoci, třebaže jeho možnosti byly více než omezené. Jeroným se proto rozjel do Kostnice a na vrata kostelů vyvěsil letáky, v nichž vyslovoval nesouhlas s Husovým uvězněním. Brzy poté, obávaje se právem o svoji bezpečnost, raději zamířil k českým hranicím. V důsledku trestuhodné neopatrnosti byl v německé Hiršavě/již téměř na českých hranicích/ zajat a v poutech dopraven zpět do Kostnice. Stejně jako Hus tam pak v těžkém žaláři čekal na posouzení své pře s katolickou církví. Patrně v domnění, že bude z vězení propuštěn, když své názory odvolá se na chvíli zřekl Husa i Viclefa. Právě tato skutečnost ho patrně připravila o popularitu, které se dodnes těší Mistr Jan Hus.
Jeroným Pražský z kostnického žaláře po odvolání svých názorů propuštěn nebyl a snad i proto svého činu brzy litoval, nalezl ztracenou odvahu a znovu přiznal své skutečné přesvědčení. Necelý rok po Husově upálení skonal Mistr Jeroným Pražský na stejném místě a stejnou smrtí jako jeho o zhruba 10 let starší přítel Mistr Jan Hus.
Mistr Jeroným Pražský není tak známý a populární jako Mistr Jan Hus. Snad byl méně statečný než jeho přítel, Ale svou výmluvností a vystupováním před kostnickým koncilem, vysokou vzdělaností , znalostí velkých antických myslitelů církevní soudce oslnil i zahanbil. Florentský humanista Poggio Bracciolini vylíčil z pozice očitého svědka Jeronýma jako druhého Sokrata, přijímajícího smrt s ,,dobrou a veselou myslí..“
Luboš Hora-Kladno