Mám celou řadu oblíbených filmů, na které se dívám vždy znovu a znovu.
Jedním z nich je film ,,Atentát“, který zobrazuje diverzní akci československých parašutistů
ze skupiny Anthropoid proti zastupujícímu říšskému protektoru Reinhardu Heydrichovi.
Akce proběhla 27. května roku 1942 v pražské čtvrti Stará Libeň.
Provedli ji členové 138. výsadkové peruti anglické RAF především Josef Gabčík a Jan Kubiš. Ve filmu je ztvárňují herci Ladislav Mrkvička a Rudolf Jelínek . Účastníků ale bylo více. Uvedl bych ještě Karla Čurdu/ve filmu v podání Josefa Vinkláře/, který své kolegy z výsadku zradil a způsobil tak jejich odhalení i smrt. Atentát se podařil. Heydrich byl při něm těžce raněn a zakrátko v nemocnici zemřel.
Chtěl bych se však zamyslet nad tím, zda měl atentát smysl? Pravda Reinhard Heydrich byl pověstný svou krutostí i nenávistí proti českému národu, měl na svědomí životy mnoha českých lidí a smrt si proto jistě zasloužil. Ale…! Po jeho smrti ho vystřídal v úřadě protektora jiný, neméně krutý kat českého národa K. H. Frank. A co více? Po Heydrichově smrti následovalo období tzv. heydrichiády, které zaplatily životem tisíce českých občanů. Byly vyhlazeny obce Lidice a Ležáky.
Stál atentát opravdu za to, když jednoho tyrana nahradil jiný neméně krutý a tisíce lidí to zaplatilo životem?
Akce byla organizována z Anglie, kde tehdy sídlila exilová československá vláda v čele s prezidentem Edwardem Benešem. Ta si tam žila v klidu a v rámci války i přepychu a nemusela se obávat žádného nebezpečí. Toho si naopak bohatě užili nejen vysazení českoslovenští parašutisté, ale i stovky účastníků takzvaného domácího odboje, žijící na území protektorátu Čechy a Morava.
Všichni parašutisté, až na zrádce Karla Čurdu skončili špatně a svou akci zaplatili životem.
Skrývali se v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v dnešní Resselově ulici poblíž Karlova náměstí. Již zmíněný zrádce Karel Čurda je tehdy zradil za lákavou sumu deseti milionů korun a vyzradil gestapu jejich úkryt. Kostel byl v červnu dvaačtyřicátého roku obklíčen německými vojáky. Parašutisté se sice statečně bránili, ale proti ohromné přesile neměli nejmenší šanci. Někteří byli při obsazování kostela v přestřelce zabiti, ostatní z obavy před pověstným fašistickým mučením volili raději dobrovolnou smrt sebevraždou.
A nakonec neslavně skončil i zrádce Karel Čurda. Ač získal oněch 10 milionů korun, dlouho si jich neužíval a to i přes fakt, že se mu podařilo změnit jméno a příjmení. Po osvobození Československa a obsazení Prahy Rudou armádou v roce 1945 byl i přes změnu jména a příjmení stejně odhalen a jako zrádce a kolaborant po zásluze popraven.
Luboš Hora-Kladno