ČÁST 11
Konec veleslavné kariéry se přiblížil
Patnáctým březnem 1939 začala po Mnichovu nacistická okupace. Z okleštěného území byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava a Slováci si vytvořili samostatný Slovenský štát. Kopaná se u nás hrála sice dál,dokonce pokračovala i ligová soutěž, ale bez slovenských a sudetských mužstev měla už podstatně nižší úroveň. SK Kladno v ní absolvoval všechny válečné ročníky. Františku Klozovi přibývala léta a když mu v roce 1942 táhlo už na osmatřicátý rok rozhodl se z vlastní vůle opustit po čtrnácti letech věrné služby ligový SK Kladno a přenechat své místo v útoku mladším. Skončil na Kladně,nikoli však s fotbalem. Odešel nejprve do Slaného a po půlročním působení ve slánském dresu se vrátil jako hráč do města ze kterého do Kladna přišel-do podřipské Roudnice nad Labem, kde pak nastupoval za místní Slavoj.Ačkoli byl stále zaměstnán v kladenské ordinaci doktora Neumanna jako ošetřovatel, dojížděl do Roudnice na kole a po několika desítkách našlapaných kilometrů byl ve svém věku stále schopen odehrát celý fotbalový zápas a na kole se vrátit zpět na Kladno. Tohle praktikoval skoro dva roky. Na samém konci války absolvoval svůj poslední přestup, tentokrát do havířské obce na Kladensku Vinařic.Zde ještě vybojoval s mladými hráči, jimž by mohl dělat otce postup do I.B třídy.Ve vinařickém dresu také sehrál svůj poslední zápas na kladenském stadionu, který dnes nese jeho jméno. V přáteláčku pak ligový SK Kladno porazil o několik soutěží níž hrající Vinařice vysoko 10:1. Čestný úspěch Vinařic nevstřelil nikdo jiný než František Kloz.
Začíná květen pětačtyřicátého roku a s ním poslední válečné dny.Ještě 1.května 1945 odehraje František Kloz fotbalový zápas-přáteláček proti sousednímu SK Motyčín. František v jeho I. poločase třikrát rozhoupe sít za motyčínským brankářem, ale do druhého poločasu už kvůli bolestem v koleni nenastoupí.Zatím ale vůbec netuší, že je to jeho úplně poslední odehraný fotbalový zápas. Osud však již brzy rozhodne,že se na fotbalové hřiště už nikdy nevrátí.