V době kdy v Táboře začaly vznikat první stavby vyhlásil král Zikmund po dohodě s papežem proti Čechům křížovou výpravu. Mezi umírněnými kališníky zavládl dokonalý zmatek, zvláště poté co Zikmund důsledně odmítl uznat I jejich nejmírnější požadavky jako bylo například uznání přijímání pod obojí. Pražské měšťanstvo i větší část husitské šlechty se nakonec rozhodly pro ,,obranu kalicha proti kříži.”V situaci krajního ohrožení se nakonec Praha obrátila vášnivými manifesty o pomoc k těm, které na podzim předchozího roku v podstatě vyhnala. Do všech krajů se rozletěly prosby , aby venkovští kališníci přispěchali bránit Prahu. A nebezpečí z venčí rozvaděné strany na několik měsíců opravdu spojilo.
V květnu 1420 vyrazily čtyři armády pod vedením čtyř hlavních táborských hejtmanů/Jan Žižka, Mikuláš z Husi, Chval z Řepic a Zbyněk z Buchova/ z Tábora na pomoc Praze. Ještě o něco málo dříve přispěchali na pomoc ozbrojené husitské houfy z okolí Slaného, Loun, Žatce i z různých míst východních Čech.
Přítomnost radikálů v Praze se protáhla na několik týdnů, protože Zikmund s rozhodujícím úderem otálel Díky tomu teprve nyní dosáhli radikálové dokonalé očisty města od nepřátel I váhajících. Prahu museli opustit především Němci ale I někteří čeští boháči a jejich konfiskovaná zboží připadla obcím, tj. pražskému lidu
Samotná kruciáta/křížová výprava/ nebyla vedena jediným prudkým úderem, ale vyčkávavě, pomalu ,vlastně po několik týdnů postupným obchvatem Prahy. V dubnu jako první vyrazil z Vratislavi se svými oddíly Zikmund. Nejprve se usadil v poloněmecké Kutné Hoře. Odtud pak řídil další operace. Zmocnil se některých českých měst, ze kterých chudina odešla na pomoc Praze a zůstali v nich jen zámožní měšťané, kteří mu vcelku s radostí otevřeli brány. Zikmundův spojenec Oldřich z Rožmberka se mezitím bezúspěšně pokusil dobýt Tábor, hájený jen zbytky bojovníků.
Kruh obklíčení kolem Prahy se uzavřel koncem června 1420. To z několika směrů dorazily mezinárodní žoldnéřské jednotky složené z příslušníků snad všech evropských národů. Zikmundova žoldnéřská armáda čítala nejméně sto tisíc mužů. Prahu střežily tři výšiny -Pražský hrad, Vyšehrad a Vítkov. První dvě se brzy dostaly do moci Zikmunda. Aby Zikmund mohl dokončit obležení Prahy , musel se na východní straně zmocnit I Vítkova. Prozíravý Žižka však Zikmunda předešel a nechal vrch Vítkov obsadit členy svého vojska a na vrcholu Vítkova pak nechal narychlo postavit několik dřevěných srubů určených k obraně. Důležitým obraným prvkem bylo též vybudování mělkého příkopu vykopaného ve skále před sruby. A ted už se jen čekalo, kdy křižáci zaútočí…