A.P. Čechov přišel se zcela novým pojetím dramatického děje, odlišným od předchozího dramatu antického i shakespearovského.
V jeho hrách je zcela zjevně vyjádřena autorova účast s lidským osudem a pochopení pro jeho smutek.
Odehrávají se na venkovských statcích, nebo v guberniálním městě
a vystupují v nich představitelé různých vrstev ruské inteligence,obvykle rozčarováni životem bez perspektiv a marně toužící po lepším světě. Čechovova dramata nemají tradičně rozvržený děj, nemají obvyklou zápletku a nekončí ani očekávaným rozuzlením. Před divákem probíhají všední na první pohled nevzrušené situace a zdánlivě neurčitý příběh je budován z nitra postav, z detailu, z náznaku a z atmosféry lyrických nálad.
Své nejlepší hry napsal Anton Pavlovič Čechov až na sklonku svého života na samém konci devadesátých let 19. století a na samém počátku století dvacátého. Jedna z her se však z tohoto časového období trochu vymyká. Jedná se o jeho rané
drama ,,Ivanov“, které Čechov napsal už ve druhé polovině let osmdesátých.