Opět rozsáhlý třídílný román s názvy dílů ,,Bitva u Lučence“, ,,Mária“ a ,,Žebráci“ se zabývá dohasínáním husitské revoluce v takzvaném bratřickém hnutí na Slovensku, respektive v tehdejších Horních Uhrách.
1,,Bitva u Lučence“
Román začíná rokem 1451, kdy byly Čechy dočasně bez krále/důležitou roli už hrál vysoký kališnický šlechtic Jiří z Poděbrad/, a Slovensko bylo jako takzvané Horní Uhry oficiálně součástí Uherského království.
Janko Kozic se vrací z války Slováků s uherským vůdcem Hunyadym s bohatou kořistí domů. Doma v Zemanském podhradí se vesele slaví. Oslavy však přeruší návrat dalšího Kozice -Štefana, který byl ve stejné válce zajat Hunyadyho vojáky a poté pro výstrahu zohaven i zmrzačen. Otev všech tří bratří Koziců poté do války posílá i svého nejmladšího syna Ondrejka aby Štefana pomstil. Ondrejko musí opustit milovanou dívku Zuzu a odjíždí s výpravou i s bratrem Jankem do válečné vřavy. Cestou výprava potká zemana Blažeje Borodovského s maďarskou zajatkyní Máriou, která putuje s vojáky s tajnou myšlenkou vysvobodit ze zajetí svého milovaného Uhra Imricha. Obě výpravy se dostanou do Zvolenu a jsou přijati do vojska českého velitele Jana Jiskry z Brandýsa.
Do Zvolenu se dostanou zprávy o úspěšném přepadení maďarského Jageru, které obsadil český hejtman Talafús. Všichni slaví Talafúsův úspěch, pouze Janko Kozic více myslí na to co se stalo s Evou, kterou potkal mezi českými vystěhovalci a oblíbil si ji.
Ve vojsku se hraje hazardní hra o maďarskou zajatkyni Máriu, velmi přitažlivou až démonickou ženu. Máriu získává vítěz Pobera z Lomu, nepohledný muž a tvrdý bojovník.
Máriu však tajně odvádí od Pobery český hejtman Talafús a uchýlí se s ní na slovenský hrad Murán.
Část Jiskrova vojska táhne k tvrzi Lučenci bojovat proti Hunyadymu. Oddíl Pobery z Lomu pronikne až k maďarské Pešti, kde díky loupení získá velikou kořist se kterou také přitáhne k Lučenci. Rota Janka a Ondřejka Koziců se z podobné výpravy vrací také na Lučenec, ale Ondřejko se při jedné šarvátce vážně zranil. Lučenec je obklíčen velikým vojskem Jana Hunyadyho.
Mezitím na Muráni prosí zajatá Mária hejtmana Talafůse, aby byl milostivý vůči jejím krajanům-madarským zajatcům. Na Muráni také přijímá vrchní hejtman Petr Aksamit kapitána Horních Uher Jana Jiskru z Brandýsa. Oba se radí na dalším postupu.
Uherské vojsko je po neúspěšném obléhání Lučence při příchodu posil obleženým nakonec od Lučence odraženo. Mezi vítězi jsou i oba Kozicové /zraněný Ondřejko mezi obleženými/ a Janko ve vojsku které přišlo Lučenci na pomoc se vyznamená zajetím jagerského biskupa. Při bitvě u Lučence se v jednom vojsku sejdou dva sokové o zajatou Máriu Pobera z Lomu a Talafús, ale svůj spor o Maďarku musí odložit až po bitvě.
Zpráva o porážce uherského vojska zastihne Máriu na Muráni. Ta se rozhodne bojovat proti nepřátelům svých krajanů Maďarů a doufá v pomoc Talafůse, který se do ní zamiloval.
2,,Mária“
Příběh tří bratrů Koziců má pokračování. Zmrzačený Štefan se doma zamiloval do Zuzy, jejíž srdce ale patří nejmladšímu Ondřejkovi. Aby odolal pokušení, přivolává Štefan Ondřejka domů.
Na příkaz nového českého krále Ladislava Pohrobka rozpouští Jiskra z Brandýsa své úspěšné vojsko. Ondřejko se vrací domů s přesvědčením že pomstil bratra Štefana. Štefan naopak se žalem v srdci a vzpomínkou na krátké štěstí sblížení se Zuzou odchází do vojska k bratru Jankovi, aby zapomněl. Rota Janka Kozice táhne k hejtmanu Aksamitovi s odhodláním pokračovat v boji. Janko se opakovaně setkává s českou vystěhovalkyní Evou, sestrou bratrského kněze Lukáše. Oba se více sblíží, ale Janko jedná s Evou spíše jako se sestrou a tak ji zanechá, když se dostane k Aksamitovi.
Zato Maďarka Mária rozvine své aktivity ve prospěch Uhrů v takové míře, že se o ní dozví i vrchní velitel uherského vojska Jan Hunyady. Všichni tři uchazeči o ni Bodorovský, Pobera z Lomu i Talafůs se v její blízkosti setkají. Talafůs se o ni dokonce bije s Poberou.
Mária s Talafůsem odcházejí z Košic do vojska Petra Aksamita, který je odhodlán v boji proti Uhrům v rámci bratřického vojska pokračovat. V Máriině srdci se však zakořenila myšlenka ke zničení bratříků.
Uherské vojsko má po porážce u Lučence návrh a začíná vítězit. Po politickém jednání opouští Jan Jiskra Horní Uhry. Petr Aksamit chce naopak na Slovensku vybudovat nový bratrský Tábor a pokračuje v boji. Na konci druhého dílu dobývá vojsko Jana Hunyadyho českou tvrz Drjenčany.
3.,,Žebráci“
Roty, které se přidaly k Aksamitovi/včetně Janka Kozice a Pobery z Lomu/ se v touze po žoldu a podílu z kořisti rozhodly na Slovensku zůstat a pokračovat v boji.
Už ale první výpad ze Spiše na Bardejov by málem skončil definitivní porážkou bratříků nebýt ohromné soudržnosti v jejich vojsku. Důkazem toho je i fakt že Talafůs v bitvě zachrání svého věčného soka Poberu z Lomu a sám je přitom zraněn. Na Máriu, která je stále v bratřickém vojsku padá ze všech stran podezření, že Bardejovským prozradila plány bratříků a tím způsobila porážku. Viní ji všichni, kromě stále zamilovaného Talafůse. Mária nechá svými lidmi zabít zmrzačeného Štefana Kozice, aby nemohl zabránit proniknutí Uhrů na Spišský hrad. Janko Kozic i jeho druzi včetně Talafůse se posléze dozvídají o všech úkladných činech Márii proti nim. Mária je ze všeho obviněna a ke všemu se sama přiznává. Vyzná se i ke své lásce k Talafůsovi. Po přiznání ji jeden z rozzuřených bratříků smrtelně zraní šavlí. Talafůs se ještě stačí dostat k umírající Márii a pokusí se ji smrt ulehčit. Talafůs překoná vnitřní krizi po ztrátě Márie a vrací se do Aksamitova vojska. S ním se účastí pomsty Bardějovským měšťanům, kteří v minulosti pověsili řadu zajatých bratříků.
Válčí se na všech stranách. Hunyadyho vojsko bojuje nyní proti Turkům. Poláci proti Řádu německých rytířů. Hunyady krátce po vítězství nad Turky u Bělehradu umírá na mor. Na Slovensku vybudují bratříci pod vedením Talafůse tvrz u vsi Myšle. Poté vítězí v bitvě nad Poláky. Hunyadyho potomek Matyáš Korvín se po propuštění z pražského vězení stává v roce 1458 uherským králem. Začíná nový a poslední nápor Uhrů proti bratřickému hnutí. Uhři vítězí nad bratříky v jedné bitvě za druhou. Nakonec dojde k nešťastné bitvě u Šaryšského potoka. V ní zahyne Aksamit, Janko Kozic i Pobera z Lomu.
Talafůs se probije a poté má na vybranou-velitelství v Šaryši, nebo na Rychnavě. Rozhodne se zůstat na Šaryši. Česká správa slovenských oblastí a s ní i bratřické hnutí pomalu zaniká. Vše ukončí bitva u Kostolan v roce 1467.
Vlastní názor na román ,,Bratrstvo“:
Jirásek se v tomto románu zaměřil na období doznívání i úpadku husitského hnutí, ke kterému po lipanské porážce v Čechách/1434/ došlo na Slovensku/v tehdejších Horních Uhrách v padesátých a šedesátých letech 15. století. Zbytky husitských vojsk po Lipanech pomáhají na Slovensku upevňovat panství českého šlechtice Jana Jiskry z Brandýsa a zpočátku vítězí nad uherským vojskem Jana Hunyadyho v bitvě u Lučence. Později se už však takzvaní ,,bratříci“ zaměřují více na kořistění a loupeživá tažení. To má v podstatě stejný důsledek jako dřívější Lipany, kdy bratrstvo propadá vnitřnímu rozkladu a je nakonec na Slovensku poraženo. Ve výborně propracovaných charakterech postav -českého hejtmana Talafůse a jeho maďarské milenky Márii vytvořil autor vynikající typy hrdinů, které tak trochu vyvracejí některé názory, že Jirásek nedokázal hrdiny svých děl do detailů psychologicky rozebírat. Postava Madarky Márii v konfliktu mezi dvěma válčícími stranami představuje tu třetí, tu která se pohybuje na rozhraní obou stran ve snaze jejich konflikt ovlivňovat. Mária stojí spíše na nepřátelské uherské straně a přesto miluje českého hejtmana Talafůse.
Román Bratrsvo měl v období před první světovou válkou velký význam ve vzájemném sbližování Čechů a Slováků, jejichž národnostní vývoj postupoval ve vzájemných souvislostech.
Do pozdní doby husitské/ respektive poděbradské/ směřoval Alois Jirásek ještě další díla.
Jedná se o rozsáhlou povídku ,,Z Čech až na konec světa“. /napsána v roce 1888/. V ní autor čerpal z dobového cestopisu Václava Šaška z Bířkova s názvem ,,Cesty pana Lva z Rožmitálu“.
Příběh vypráví o pouti českého poselstva krále Jiřího z Poděbrad do západoevropských zemí.
Z období poděbradského ještě chtěl Jirásek zpracovat román o osudech a vládě českého krále Jiřího z Poděbrad s příznačným názvem ,,Husitský král“/1919a 1930/. Bohužel k této významné historické postavě českých dějin ztrácel Jirásek během psaní vnitřní vztah. Proto se mu původní koncepce díla rozpadla a tento román který se snažil dopsat na sklonku svého života tak zůstal nedokončen.
Luboš Hora-Kladno