Ač se celá desetiletí zabývám historií, podobný případ jakým byl vojevůdce Jan Žižka jsem ve světových dějinách nenašel. Tenhle husitský hejtman nebyl během své vojevůdcovské kariéry patrně jako jediný nikdy poražen. Ze scény dějin zmizela Janem Žižkou osobnost dodnes patřící k největším. Odešel geniální novátor vojenství, který dokázal porážet mnohem početnější I mnohem lépe vyzbrojená vojska. Pět let vedl permanentní válku se všemi nepřáteli kalicha a s každým, kdo nesdílel jeho pojetí programu čtyř artikulů . Neznal kompromis a žel obvykle ani slitování. A ještě něco musíme dodat. V posledních třech letech svého života dokázal Žižka vítězit jako téměř zcela slepý muž. I to je ve světovém vojenství skutečným unikátem.
Trochu kuriozitou je že , že když na válečném poli slavil úspěch za úspěchem, jako by mu s počtem vítězství přibývalo nepřátel a to I mezi jeho někdejšími spojenci. Spílali mu ze všech stran, nazývali ho zemským škůdcem, sbírali proti němu zbraně, kde to jen šlo. Přesto stále vítězil. Žel jak rostla jeho moc , rostla I nenávist proti němu.
Teď v říjnu 1424 je najednou nepřemožitelný vojevůdce Jan Žižka mrtvý. S jeho smrtí skončila jedna etapa radikálního období husitské revoluce. Ale opravdu jen jedna etapa. Revoluce pokračovala dál a svůj vrchol měla ještě před sebou…..