Začal rok 1424. To ještě neporazitelný hejtman Jan Žižka netušil, že to pro něho bude rok osudný. Krátce před tím uzavřeli zrádní Pražané koalici s kališnickými I katolickými pány a vytvořili tzv. Panskou jednotu. Chystali se dokonce přijmout nenáviděného Zikmunda za českého krále a Žižku označili za zemského škůdce, kterého je třeba odstranit. Právem rozzuřený Žižka táhl už na samém počátku roku 1424 krajem a vítězil v dalších malých I větších bitvách. Hned na samém začátku roku dosáhl významného vítězství nad panskou jednotou u České Skalice. Na jaře pak spojil své Orebity s Tábory Jana Roháče z Dubé a ovládl řadu měst na západě I severu Čech. Pražané a panská jednota proti němu proto zmobilizovali všechny síly. Jejich vojsko zdánlivě neprodyšně obklíčilo Žižku v Kostelci nad Labem. Žižka se se svým vojskem z tohoto obklíčení senzačně dostal nočním přechodem Labe s převezením vozů I bojovníků na prámech. Následně po druhém břehu Labe ustupoval ke Kutné Hoře. A za tohoto ústupu svedl svou poslední vítěznou bitvu. Bylo to 7. června 1424 u Malešova/poblíž Kutné Hory/. Opevnil se na kopci, část svých vozů prý nechal naplnit kamením a poté je pustil s kopce do útočící panské jízdy. Jako ,,tanky” rozrážely tyto vozy nepřátelskou jízdu a za nimi se do okamžitého útoku vrhla Žižkova pěchota i jízda. Žižkovo vítězství u Malešova bylo tak jednoznačné, že se po něm rozhodl zaútočit na samotnou Prahu.
V srpnu stanul před branami hlavního města s úmyslem Prahu dobýt a zrádné Pražany potrestat. Výmluvnému kališnickému knězi Janu Rokycanovi se však podařilo Žižku od tohoto úmyslu odvrátit.
Naopak Žižka uzavřel s Pražany mír a společně pak domluvili trestnou výpravu na znepřátelenou Moravu proti moravskému markraběti a Zikmundovu zeti Albrechtu Rakouskému. Spojená výprava husitů s Pražany na ni vyrazila na samém začátku podzimu 1424…
Luboš Hora-Kladno