Od likvidace ultralevicové sekty Pikhartů byly vztahy Jana Žižky k Táboru čím dál tím problematičtější.
Názorově se rozešel s nejlevicovatějšími kněžími typu Václava Korandy. Ti mu totiž nemohli zapomenout, jak tvrdě s Pikharty skoncoval. Protože mu to často vyčítali Žižkův vztah k Táboru postupně ochladl. Však se také v samotném městě zdržoval co nejméně a raději byl v čele ozbrojených houfů na ustavičných výpravách proti nepřátelům kalicha.
A vše vyvrcholilo odchodem Jana Žižky a jeho nejvěrnějších z Tábora. Snad na samotné pozvání východočeského kališnického kněze Ambrože se nakonec s větší částí svého polního vojska rozhodl z Tábora odejít do východních Čech mezi východočeské husity, kteří si podle vrchu Oreb, říkali Orebité.
K odchodu došlo hned začátkem jara 1423 a Žižka po příchodu do východních Čech tam založil Nový čili Menší Tábor. Ten byl oficiálně založen 7. dubna 1423 na sjezdu nového bratrstva v Německém/dnes Havlíčkově /Brodě. Nutno dodat že ani po založení Nového Tábora se Žižka nerozešel se ,,starým” Táborem ve zlém. Ještě několikrát Táboritům vojensky pomohl.
Vybudováním nového bratrstva spojeného s Orebity se husitské síly rozestoupily už na tři skupiny . Nejradikálnější zůstali Táboři. Jen o něco málo radikální východočeští /nově Žižkovy/ Orebité. A nejméně radikální pak Pražané. Nutno dodat, že Táboři zůstali Žižkovými spojenci I po jeho odchodu z Tábora, zatímco Pražené se mu svým někdejším spojením začali stále více vzdalovat. Všechna tři zmíněná bratrstva vlastnila řadu českých měst a vytvořila si tak své městské svazy.